Těžká túra ve vysokohorském terénu, vhodná pouze pro zkušené turisty. Technická obtížnost je srovnatelná s výstupy ve Vysokých Tatrách.
Z autobusové zastávky v Žiarske dolině vede vzhůru k Žiarske chatě asfaltovaná silnice, z které asi po patnácti minutách turistický chodník odbočuje doleva. Překročíme potok a dál už jdeme příjemnou lesní cestou nad ním. Když se z lesa vynoříme, přejdeme silnici a k chatě už zbývá jen pár set metrů.
U Žiarske chaty musíme opustit modře značený chodník a vydáme se doleva po zelené značce, která začíná jen mírným stoupáním. To se však už kousek za Šarafiovým vodopádem, pod nímž přecházíme potok, mění ve zdolávání prudkého svahu. Do Jaloveckého sedla musíme překonat přes 500 metrů převýšení. Odtud na Príslop už jde cesta hřebenem a stoupání není tak náročné.
Také cesta na Baníkov není tolik namáhavá fyzicky, avšak zde začíná techničtější skalnatý terén. K bezpečnému výstupu je zapotřebí zvýšené opatrnosti. Rozhled z nejvyššího vrcholu hlavního hřebene Západných Tater stojí za to. Na západ od nás lze přes Sivý vrch a Chočské vrchy dohlédnout až na Malou Fatru, k severu a východu dobře vidíme ostatní části Západných Tater (Osobitá, Roháče, Bystrá, Červené vrchy). Ve vzdálených horizontech lze spatřit také Kriváň, polský Giewont či nejvýchodnější tatranský vrchol Jahňací štít. Jižním směrem (stejně jako ze všech ostatních tatranských vrcholů) vidíme pásmo Nízkých Tater.
Samotný vrchol Baníkova je skalnatý a pro delší zdržování nepříliš vhodný. Problémy mohou vznikat hlavně při větším počtu turistů, kteří se jen stěží navzájem vyhnou. Skutečně obtížná cesta zde teprve začíná. Exponovaný ostrý hřeben je zabezpečen řetězy, které dodávají stabilitu i psychickou podporu. Na obou stranách totiž srázy spadají do značné hloubky.
Po překonání řetězů sestupujeme hřebenem z Baníkova, abychom vzápětí mnohem pohodlněji vystoupili na Hrubou kopu. I z tohoto vrcholu musíme klesnout o několik desítek metrů. Teprve pak nastává závěrečný úsek hřebene - Tri kopy - opět s několika nebezpečnými úseky zajištěnými pomocí řetězů. Po jejich překonání sestoupíme do Smutného sedla.
Sestupová cesta ze sedla byla kvůli erozi svahu přeložena - trasa teď nejprve sleduje hřebínek zvaný Prostredný grúň, aby pak sestoupila na původní chodník těsně před rozcestím se zelenou značkou. Pro sestup na Žiarskou chatu odtud vedou obě značky spolu. Asi půlhodinku sestupujeme kosodřevinou, přetneme borůvkami zarostlou pláň a jsme těsně nad chatou, odkud jsme ráno vyšli. K ústí doliny pak už cestu známe.
Žiarska dolina (ústí, SAD, 870 m) - po 
Žiarska chata (1300 m) (1:30) - po 
Jalovské sedlo (1858 m) (1:30) - Príslop (2142 m) (0:30) - Baníkov (2178,0 m) (0:30) - 
Hrubá kopa (2166 m) (0:45) - Tri kopy (2136,3 m) (0:45) - Smutné sedlo (1962 m) (0:30) - rozc. v Žiarske dolině (0:30) - Žiarska chata (1:00) - Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30).
Celkem 9:00 hod.
Pozor! Hřebenové partie vyžadují zkušenost s pohybem ve exponovaném terénu a odpovídající vybavení. Nebezpečné úseky jsou sice zajištěny řetězy, ale je nutná psychická připravenost. Ti, kteří trpí závratěmi, by si měli zvolit jiný cíl.
Žiarska dolina v podzimním hávu.
Žiarska dolina je velmi dobře dostupná linkovým autobusem z Liptovského Mikuláše (zast. SAD v ústí Žiarské doliny)
do Žiarskeho sedla. Z něho jdeme po na rozcestí s a dále pokračujeme stejnou cestou jako v původní variantě přes Žiarskou chatu do ústí doliny. Tato možnost je o 1:15 hod delší, celkem trvá 10:15 hod. ze Žiarskeho sedla ještě na Smrek a Baranec, z jehož vrcholu sestoupíme přímo do ústí Žiarske doliny. Délka trasy tak naroste o další hodinu (celkem 11:15 hod).GPS souřadnice: (49°11'54.1593"N, 19°42'40.3200"E)
Tagy: Baníkov, Roháče, Tri kopy, Túry, Západní Tatry,
Komentáře ke článku
Přidat nový komentář