Blýská se kamzíkům na lepší časy?

Výsledky sčítání

Pracovníci Štátnych lesov Tatranského národného parku zjistili během letošního sčítání v Západných, Vysokých a Belianskych Tatrách dohromady 231 kamzíků, což představuje oproti údajům z loňského sčítání nárůst o 40 kusů. Z polské části Tater (Tatrzanskiego parku narodowego, TPN) je z letoška udáváno celkem 91 jedinců (v minulém roce 84). Podle dostupných údajů (Tatranský dvojtýždenník, 23.7.2003) dosahuje letošní přírůstek v TANAPu až 77 mláďat, v  polské části pak bylo zjištěno 23 mláďat.

Přírůstek populace byl zřejmě pozitivně ovlivněn příznivými zimními podmínkami, které umožnily přežít většině kamzíčat. Zjištěné stavy kamzičí zvěře tak zase překročily hranici 300 kusů, která bývá někdy považována za kritickou pro dlouhodobé přežití populace. Přírůstky kamičích stád se však místo od místa liší. "Nad očekávání dobré přírůstky byly letos v Roháčích, dobré byly i v oblasti Podbanského a v Belianských Tatrách. Naopak, tradičně chybějí v severních dolinách v okolí hranice s Polskem", uvádí Jozef Kováč ze Správy TANAPu (Tatranský denník, 11.7.2003).

Příčiny nárůstu

Povzbudivě vypadající stav je samozřejmě dán souhrou několika faktorů. Nezanedbatelnou roli hrají klimatické podmínky v době rození mláďat, podle zoologů bylo také zaznamenáno stažení predátorů do nižších poloh. Další vlivy lze težko měřit, je však pravděpodobné, že mezi ně patří také zesílená lidská snaha o ochranu tatranského kamzíka.

Avšak než začneme jásat, je třeba uvědomit si, co nám vlastně výsledky sezónního sčítání říkají. Tato jedno- až dvoudenní akce, prováděná zpravidla začátkem léta a na podzim pracovníky Štátných lesov TANAPu, má totiž převážně kontrolní charakter. "Jednodenní kontrolní sčítání nedává dobrý obraz o celkovém stavu a nemůže nahradit celoroční pravidelný monitoring", uvádí k tomu Juraj Švajda ze Správy TANAPu (Tatranský denník, 11.7.2003).

Monitoring populace kamzíka provádí průběžně profesionální strážci přírody (zaměstnanci Správy TANAPu, nikoliv ŠL TANAPu). Výsledky celoročního sledování zahrnují mimo jiné údaje o asi 50 kamzících, kteří se pohybují jednou na slovenské, jednou na polské straně (tzv. přechodné kusy), a  také podrobnější informace o pohlavní a věkové struktuře kamzičích stád.

Zajímavé je porovnání čísel z loňského sčítání a monitoringu, zveřejněných na serveru www.kamzik.sk. Při sčítání 27.-28.6.2002 bylo na celém území Tater (na slovenské i polské straně) napočítáno 275 jedinců (z toho 57 mláďat), zatímco podle výsledků monitoringu byl stav kamzíků k 31.10.téhož roku 333 jedinců (Západné Tatry 71, Vysoké Tatry, Belianske Tatry 106 jedinců, z toho celkem 86 mláďat)!

Stačí to?

Z tohoto příkladu je jasné, že zjištěný výsledek sčítání je zatížen určitou chybou, kterou lze jen těžko odhadnout. Údaje ze sčítání proto ještě nepředstavují definitivní informaci, odpověď na otázku, kolik letos vlastně v Tatrách žilo kamzíků, přinesou koncem roku zase až výsledky monitoringu.

Podle J. Švajdy však i průběžná terénní pozorování strážců přírody naznačují, že situace se začíná lepšit, takže lze skutečně počítat s tím, že kamzíků přibylo. To jistě těší nejen ochranáře, ale i všechny milovníky tatranské fauny. Na druhou stranu, ani mírně zvýšení početnosti kamzíků neznamená, že jejich ohrožení pominulo. Ještě není zdaleka vyhráno. Problémem záchrany kamzíka nadále zůstává absence kvalitního výzkumu. Sezónní sčítání totiž zdaleka nestačí k získání dostatečného množství údajů, které by přinesly i  vědecky podložené argumenty využitelné k záchraně druhu.