Ďumbier (2043 m)

Popis

Tato varianta výstupu prochází jednou z nejhezčích oblastí Nízkých Tater, která je dostatečně vzdálena od civilizací značně poznamenaného masivu Chopku se spoustou „vysekaných“ sjezdovek, lanovek a samozřejmě i turistů. Jednodenní výstup na Ďumbier (polsky Dumbier nebo Dziumbir, maďarsky Gyömbér, německy Djumbier) je fyzicky namáhavý, pro trénované turisty ovšem nebude znamenat větší problém. Je zde popsán hlavně jako varianta výstup a návratu do stejného místa (sedlo Čertovica), kam můžete dojet autobusem, nechat tu zaparkované auto, nebo se rovnou ubytovat a udělat i další túry v okolí.

Výhodné je výstup rozdělit na 2 dny a přespat buď na Chatě M. R. Štefánika pod Ďumbierom, nebo Kamenné chatě pod vrcholem Chopku. Hustá síť značených tras v Nízkých Tatrách přímo vybízí k přechodům celého hřebene s možností spousty nástupů a únikových tras nebo k přechodům pohoří ze severu na jih a naopak. Právě výstup na nejvyšší vrchol pohoří s noclehem na horské chatě je možné takto výhodně zkombinovat – vice informací najdete níže v části Varianty. Další možností turistiky jsou návštěvy jeskyní (např. Jaskyňa Mŕtvych netopierov nebo Malá Stanišovská jaskyňa).

Ze sedla Čertovica, přímo z hlavní cesty I/72, nejprve zamíříme kolem bývalé Chaty Čertovica na sjezdovku, kterou musíme prudkým stoupáním překonat. Ještě před koncem sjezdovky ji stezka opouští šikmo vzhůru vlevo a stoupá na hřeben na sedlem do nadmořské výšky cca 1380 m. Hřebenem pak budeme pokračovat celou cestu, prakticky až na Chatu M. R. Štefánika. První vrchol v hřebeni, na který musíme vystoupit, je Lajštroch (často nazýván také Rovienky), který je stejný vysoký jako česká Sněžka – 1602 m. Zde se nám otevře první pohled až na masiv Ďumbieru a hlavně na velkou část skvělé hřebenovky, která nás čeká. Před námi centrální hřeben z větší části zakrývá mohutný masiv Králičky, za námi se rozprostírá východní část Nízkých Tater. Tomuto pohledu dominuje úplně vzadu nejvyšší vrchol této části, Králova hoľa, nalevo výrazný Veľký Bok. Za dostatečně jasného počasí krásně vidíme část Západních a Vysokých Tater.

Z Lajštrochu, který leží nad horní hranicí lesa, sestupujeme kosodřevinou, po menších skalkách, pak přes vyvýšeninu v hřebeni, až do Kumštového sedla. Stejnojmenné rozcestí se nachází kousek dále, až za travérem dalšího vrcholku v hřebeni. Z něj pak sestupuje cesta napravo do Bocianského sedla, nalevo pak dolů na jih až do obce Jarabá. Tady se začíná stezka stáčet a stoupat až po vrchol Králičky. Výstup je to poměrně pohodlný, pozvolný a na jeho konci se ještě více otevře pohled na masiv Ďumbieru, závěr doliny Štiavnica a okolí Chaty M. R. Štefánika. Pak již mírně vzhůru nad hlubokou, ledovcem názorně vymodelovanou, dolinou Štiavnica a v posledním úseku klesáním dosáhneme Štefáničky.

Od chaty vidíme celou jižní oblast Chopku a Děreší se sjezdovkami, lanovkami, vleky a výraznými budovami horských hotelů Srdiečko a Kosodrevina. Za nimi pak výrazný a skalnatý vrchol Skalky a uzlový bod v hřebeni – Kotliská. Stezka pak pokračuje jihovýchodním svahem Ďumbieru nejprve vrstevnicí, od rozcestí s modrou pak vzhůru do Krúpova sedla na hlavním hřebeni. Zde se dáme prudce vpravo a stoupáme pod hřebenem až na vrchol Ďumbieru. Na začátku výstupu mnohé asi překvapí pohled na samotný vrchol. Jeho příjemné travnaté jižní svahy kontrastují na severu s kolmými skálami. Ďumbier a Štiavnica vypadají ze severní strany spíš jako štíty Vysokých Tater - o to zajímavější je tato oblast pro turisty i pro horolezce. Zejména v zimě při horší viditelnosti je nutné držet se dále od hrany hřebene, který nalevo prudce padá skalnatým terénem a kde jsou časté nebezpečné převěje.

Výhled z Ďumbieru je vynikající, lze vidět podstatnou část Nízkých Tater, které se rozprostírají všude kolem nás na všechny světové strany. Pod námi na severu krásné ledovcové kary, prudké skalní stěny, v dálce za nimi Západné a Vysoké Tatry. Na severozápadě Malá Fatra a blíže k nám osamocená pyramida Veľkého Choče. Na jihu pohoří Poľana a Veporské vrchy.

Sestupujeme stejnou cestou přes Krúpovo sedlo. Zde se nabízí několik variant sestupu, pokud nejsme vázáni návratem do sedla Čertovica. Velmi pěkný přechod nabízí pokračování rozsochou hřebene na sever po žluté do sedla Javorie, nebo hlavním hřebenem na Chopok. Je možná také varianta rychlého sestupu po zelené Širokou dolinou do Demänovské doliny (bus), nebo zpět na chatu a po zelené do Trangošky (bus).

sedlo Čertovica (bus, 1238 m) - po Lajštroch / Rovienky (1602 m) (1:00) – Kumštové sedlo (1548 m) (0:25) – Králička (1710 m) (1:20) – Chata M. R. Štefánika (1727 m) (0:40) – Krúpovo sedlo (1880 m) (0:50) – Ďumbier (2043 m) (0:30) a zpět (3:45).

Celkem 8:30 hod.

Trasa je součástí tzv. Cesty hrdinov SNP. Nejdůležitější turistické magistrály Slovenska.

POZOR! Udávané časy jsou pro letní turistiku, v zimě se mohou jednotlivé intervaly výrazně změnit podle množství a kvality sněhu!

Do sedla Čertovica se dostanete autobusy nebo autem (parkování zdarma) po silnici I/72. Autobusové spojení do sedla ale není příliš časté. Do ostatních míst uvedených ve variantách jezdí místní autobusové linky také (do Jasné poměrně často), parkování je většinou taktéž zdarma.

• Rychlý sestup na jih do Trangošky
  cesta tam je stejná, zpáteční cesta: Ďumbier (2043 m) – po Krúpovo sedlo (1880 m) (0:20) - Chata M. R. Štefánika (1740 m) (0:40) – po Trangoška (bus, 1130 m) (1:15). Celkem 6:00 hod.
• Rychlý sestup na sever do Demänovské doliny
  cesta tam je stejná, zpáteční cesta: Ďumbier (2043 m) – po Krúpovo sedlo (1880 m) (0:20) – po Lúčky (bus, 925 m) (2:00). Celkem 7:05 hod.
• "Výhledový" sestup na sever
  cesta tam je stejná, zpáteční cesta: Ďumbier (2043 m) – po Krúpovo sedlo (1880 m) (0:20) – po sedlo Javorie (1487 m) (2:00) – po Pod Krčahovom (1060) (0:40) – po Lúčky (bus, 925 m) (0:30). Celkem 8:15 hod.
• Pokračování na Chopok a sestup na sever do Demänovské doliny
  cesta tam je stejná, zpáteční cesta: Ďumbier (2043 m) – po Krúpovo sedlo (1880 m) (0:20) – Chopok rozc. (2010 m) (2:00) – po Luková (1670 m) (0:40) – po Pod Orlou skalou (1470 m) (0:20) - po Mikulášska chata (1130 m) (0:45) - po Jasná (bus, 1120 m) (0:15). Celkem 9:05 hod.
  Tuto variantu lze zkrátit a ulehčit využitím lanovky z Lukové do Jasné v době jejího provozu. Více informací na www.jasna.sk.
• Pokračování na Chopok a sestup na jih do Trangošky
  cesta tam je stejná, zpáteční cesta: Ďumbier (2043 m) – po Krúpovo sedlo (1880 m) (0:20) – Chopok rozc. (2010 m) (2:00) – po odbočka na Chopok (1490 m) (1:15) – po Kosodrevina (1485 m) (0:10) – po Trangoška (bus, 1130 m) (0:45). Celkem 9:15 hod.
  Tuto variantu lze zkrátit a ulehčit využitím lanovky z Kosodreviny na Srdiečko v době jejího provozu. Více informací na www.jasna.sk.

• Zimní výstupová trasa se výrazně liší od běžné značené cesty. Zimní tyčové značení vede svahem nahoru přímo od chaty až k vrcholu z důvodu větší bezpečnosti. Kdysi tudy vedla i klasická letní výstupová trasa, která byla ovšem zrušena kvůli velké erozi svahu způsobené neukázněnými turisty, kteří si zkracovali serpentiny.
• Masiv Ďumbieru a Štiavnice jsou jedny z mála horolezeckých oblastí Nízkých Tater.
• Ďumbier je také stejnojmennou rezervací, která chrání především vzácný ledovcový reliéf a flóru v alpinském pásmu.
• V minulosti se na svazích Ďumbieru těžily železné rudy i zlato, dodnes je možno narazit na pozůstatky této činnosti.
• Za 2. světové války proběhly na svazích boje mezi slovenskými partyzány a stahujícími se Němci. Na památku těchto bojů a těžkého přechodu Nízkých Tater partyzány v zimě roku 1944 postavili u nedaleké Chaty M.R.Štefánika pomník padlým partyzánům.
• Ďumbier znamená ve slovenštině zázvor.