Jahňací štít (2230 m)

Lastovica | Jagnięcy Szczyt | Weißseespitze

7.9.2004 12:38 | Túra | Aleš Juchelka
Zobrazit na mapě (49°13'8.9872"N, 20°12'24.7349"E)

Těžká, dlouhá túra, s nejobtížnějšími místy ve stoupání k Červenému plesu a do Kolového priechodu. V tomto úseku je třeba dát pozor hlavně na řetězech pod sedlem, kde je zvýšené riziko uvolňování kamenů nad námi postupujícími turisty. I sestup tímto místem vyžaduje zvýšenou opatrnost. Nebezpečí může také hrozit při podcenění délky trasy.

Letní, Občerstvení, Ubytování,

Zobrazit všech 14 fotografií

Popis

Ze všech východišť v dolině Kežmarskej Bielej vody (hotel Metalurg či ústí doliny Kežmarskej Bielej vody) procházíme po široké cestě pásmem lesa přes Šalviový prameň, a stále vzhůru mírně stoupajícím terénem. Po přechodu do pásma kleče brzy uvidíme Chatu pri Zelenom plese. Až k plesu cesta není nijak obtížná - vede podél potoka a neklade velké nároky na fyzičku, ale je možné zde přestávkou a svačinou zkoncentrovat síly. Pak se totiž vydáme do kosodřevinou zarostlého prudkého svahu po žluté značce na práh Červené doliny. Odtud je krásný pohled na Dolinu Zeleného plesa ohraničenou Jastrabiou vežou (2137 m), Čiernym štítem (2429 m), Pyšnými a Kežmarskými štíty.

Následuje opět méně náročný postup dolinou, mezi Karbunkulovým hřebenem po levé a Kozím štítem (2111 m) po pravé straně, až pod Kolový priechod. Do něho vystoupíme za pomoci řetězů, vyhoupneme se na hřebínek, po něm jdeme (už bez řetězů) asi pět minut doprava a nakonec se vyškrábeme až na balvanitou vrcholovou pyramidu Jahňacího štítu. V této partii opět pozor na uvolněné kameny.

Rozhled z vrcholu je velmi působivý, neboť v těsné blízkosti Jahňacího štítu směrem na východ leží Kopské sedlo (1750 m). V něm končí Vysoké Tatry a dále pokračuje dolomito-vápencový hřeben Belianských Tater. Malebné panorama, doplněné na jihu Lomnickým (2633 m) a na západě Ľadovým štítem (2627 m), patří k nejkrásnějším v Tatrách. Při jeho obdivování je však třeba myslet na cestu zpět a vydat se na ní včas, abychom nedocházeli túru za tmy v lese. Při cestě zpět se na hřebínku před Kolovým priechodom vyplatí dávat více pozor na značení, mezi skalkami je snadné přehlédnout odbočující cestu do doliny.

Trasa

Tatranská Lomnica (Grandhotel Praha) (898 m) - po Tatranské Matliare (hotel Metalurg) (0:30) - po rozc. v dolině Bielej vody (0:50) - Šalviový prameň (0:30) - po Chata pri Zelenom plese (1551 m) (2:00) - Jahňací štít (2229,6 m) (2:00) - zpět stejnou cestou (5:00).

Celkem 10:50 hod.

Pozor! V případě zhoršeného počasí nedoporučujeme pokračovat z Chaty u Zeleného plesa dále.

Přístup / Doprava

Z Baraních rohů vidíme Kolový, Jahňací a Černý štít.

V Tatranské Lomnici je zastávka električky (TEŽ), vlaku i autobusu (SAD) a několik parkovišť. Zastávka autobusu Biela voda a parkoviště je pod ústím Doliny Bielej Vody Kežmarskej na Cestě slobody.

Varianty

Tatranské Matliare (SAD) - hotel Metalurg (0:10) atd., zpět stejnou cestou (celkem 10:05 hod).
Biela voda (zastávka SAD) - po rozc. v dolině Bielej vody (0:30) atd., zpět stejnou cestou (celkem 9:10 hod).
Tatranská Lomnica - stanica Štart (1:05) - po rozc. nad Šalviovým prameňom (1:30) - po rozc. se žl. (0:15) - Chata pri Zelenom plese (1:50) atd., zpět stejnou cestou (celkem 10:50 hod).
Poslední varianta vede dlouho lesem bez možnosti větších rozhledů, ale náročnost a délka je srovnatelná s klasickou cestou.

Zajímavosti

Jahňací štít - nejvýchodnější štít Vysokých Tater. První zaznamenaný výstup vykonal Robert Townson s lovcem kamzíků H. Grossem. Název neupomíná na ovčí jehňata, ale spíše na mláďata kamzíků, stejně jako Kozí štít pravděpodobně vděčí za název místnímu pojmenování kamzičích samic. Lov kamzíků byl dlouho důležitým ekonomickým přínosem obyvatel podtatranských obcí.
Dříve se štítu říkalo také Lastovica podle lidového názvu zedníčků (muráriků), kteřím místní říkají skalní vlaštovičky.
Zelené pleso - podle řady lidových pověstí, jimiž je opředeno Zelené pleso a Jastrabia veža nad chatou, zelenou barvu plesa způsobují ztracené drahokamy. Pleso však získalo svůj název podle zelených skvrn na dně, souvisejících s vyvěrajícími prameny a ovlivňujících barvu vody. Na druhém břehu jezera se tyčí nejmohutnější tatranská stěna - 900 metrů vysoký sráz Malého Kežmarského štítu (2514 m).
V Dolině Zeleného plesa byla zaznamenána dvě prvenství: první turistická vycházka v Tatrách (v roce 1565 se sem vydala hradní paní Beata Lasky z nedalekého Kežmarku se svojí družinou), a také první známé horské neštěstí (v roce 1771 se ze skalních stěn Černého štítu zřítil Ján Papirus).