Kôprovský štít (2363 m)

Popis

Zpočátku trasa shodná s výstupem na Rysy. Ze Štrbského Plesa (autobusová stanice, nádraží, parkoviště) po magistrále nebo ze stanice TEŽ Popradské pleso po asfaltové silničce, dojdeme na Popradské pleso (1494 m). Malou odbočku (2 min z rozcestí) si můžeme udělat k Chatě pri Popradskom plese (1500 m), kde je vhodná příležitost k občerstvení.

Od jezera, které leží pod svahem Ostrvy (1979 m) vyrazíme po modré do Mengusovské doliny až na rozcestí za vodopádem. Pak pokračujeme stále po modré značce vzhůru Mengusovskou dolinou, až asi po půlhodině několika serpentinami vystoupíme do Hincovy kotliny. Po levé straně máme hřeben Bašt s výrazným vrcholem Satan (2421 m), na jehož úbočí jsou hluboké lavinové žlaby. Napravo od cesty se nad plochým dnem kotliny zdvihá Mengusovský Volovec (2227 m). Před námi leží několik miniaturních jezírek (nazývají se souhrnně Hincove oká), mezi nimi se v souvislém keříčkovitém porostu občas objevuje či ztrácí koryto Hincova potoka. Nejvýraznější dominantou této části doliny je však hřeben Megusovských štítů, Čubriny (2370 m) a Kôprovského štítu, pod nimiž leží v nadmořské výšce 1945 m největší slovenské jezero - Veľké Hincovo pleso s plochou 20 ha a maximální hloubkou 53 m. Modrá značka vede kousek po jeho břehu, pak od něj vystoupá do Vyšného Kôprovského sedla, přičemž po celou dobu stoupání máme možnost obdivovat rozlohu a krásu plesa.

V sedle opustíme modrou značku, po které bychom mohli dojít Kôprovou dolinou až na Podbanské nebo na Tri studničky a vydáme se po červeně značeném chodníku vlevo pod hřebínkem na vrchol Kôprovského štítu. Cesta v balvaništi není příliš přehledná, proto je třeba dobře sledovat značení. Vede mezi velkými kameny a skalkami, některé se musejí přelézat či obcházet a může snadno dojít k odbočení z cesty. Za špatné viditelnosti je bloudění velmi nebezpečné!

› Vrcholy a výhledy: Kôprovský štít

Pokud se neodchýlíme z chodníku, za půl hodiny konečně staneme až na vrcholu. Kromě Hincových ples na jihovýchodě můžeme odtud obdivovat také dvě sytě modrá Temnosmrečinské plesa (větší Nižné je až 38 m hluboké) v Temnosmrečinské dolině na severozápadě. Za ní vidíme cestu na sedlo Závory (1876 m), od sedla trochu nalevo se tyčí jeden z posledních vrcholů hlavního hřebene - Svinica (2301 m), a pak pokračuje hřeben Červených vrchů. Na jihozápadě máme Hlinskou dolinu a nad ní hřeben Hrubé, za nímž vystupuje Kriváň (2494 m). Z výrazných vrcholů na východě se v rozhledu z Kôprovského štítu uplatňují hlavně Megusovské štíty, Rysy (2503 m), Mengusovský Volovec a Vysoká (2547 m).

Návrat je možný stejnou cestou, nebo Hlinskou a Kôprovou dolinou. Na Tri studničky tudy dorazíme za pět a tři čtvrtě hodiny, na Podbanské za šest a půl hodiny.

Štrbské pleso (1346 m) - po pod Triganom (0:45) - Popradské pleso 0:35 (1500 m) - po rozc. v Mengusovské dolině (0:35) - Vyšné Kôprovské sedlo (2180 m) (1:00) - po Kôprovský štít (2363 m) (0:30) - a zpět (2:55).

Celkem 6:20.

Pozor na závěrečný úsek výstupu, kde může dojít zejména při špatné viditelnosti k bloudění!

Na Štrbském Plese je zastávka TEŽ, OŽ i parkoviště a zastávka autobusů SAD. Alternativou je zastávka TEŽ Popradské Pleso, kde je také k dispozici parkoviště. Parkoviště i zastávky autobusu jsou i na Troch Studničkách a Podbanském.

• Popradské pleso (TEŽ) - Popradské pleso (1:00) atd., zpět stejnou cestou. Celkem 5:40 hod.
• z Vyšného Kôprovského sedla - na vrchol a zpět (1:00) - pak ústí Hlinské doliny (2:00) - rozc. pod Grúnikom (3:00) - Tri studničky (0:45). Celkem 9:40 hod (z Popradského plesa TEŽ 9:20 hod).
• z rozc. pod Grúnikom - rozc. mezi Tichou a  Kôprovou dolinou (1:00) - po Podbanské (0:30). Celkem 10:05 hod (z Popradského plesa TEŽ 9:45 hod).
• Tri studničky - rozc. pod Grúnikom (0:45) - ústí Hlinské doliny (3:00) - Vyšné Kôprovské sedlo (2:15) - na vrchol a  zpět (1:00) - rozc. v Mengusovské dolině (0:45) - Popradské pleso (0:30) - rozc. pod Triganem (0:35) - Štrbské pleso (0:35). Celkem 9:25 (na Popradské pleso (TEŽ) celkem 9:05 hod).
• Cesta Kôprovou dolinou nahoru i dolů vede téměř 3 hodiny po asfaltu.

• První známý výstup uskutečnil Kazimierz Tetmajer se svými druhy, který na tento štít vystoupil mezi roky 1881 až 1896. Předpokládá se, že na vrchol vystoupili již dříve lovci kamzíků.