Kopyšník tmavý

Sekernica tmavá

Dalším tatranským květem do naší sbírky je kopyšník tmavý. Slovenský název tohoto velmi ozdobného druhu je sekernica tmavá nebo také hedysarum tmavé.

Ačkoliv patří mezi vzácné druhy, v Tatrách se s ním lze setkat místy i  u turistických či horolezeckých chodníků. Kvete v červenci a srpnu, a  tak máte šanci ho ještě někde vidět.

Popis

Kopyšník (Hedysarum hedysaroides) má silný, až přes metr hluboký kořen, kterým je pevně uchycena v půdě. Z kořene vyrůstají vytrvávající šupinovité výběžky, rovněž několik desítek cm dlouhé. Teprve z koncových pupenů výhonků vyrůstají každoročně hranaté, olistěné, nevětvené květonosné lodyhy o výšce 10-40 cm.

Každý stonek nese většinou 5-8 sudozpeřených listů, každý s 5-9 páry lístků, a poměrně bohatý hrozen purpurově červených květů na dlouhé květní stopce.Květy jsou poměrně velké, dlouhé 1,5-2,5 cm. Nejdelší je dolní část květu (tzv. člunek, srostlý ze dvou korunních lístků), po stranách květu jsou dvě nenápadná křídla, nejnápadnější je nepárový, směrem vzhůru ohnutý korunní lístek (pavéza). Plodem je lusk, který se však oproti ostatním bobovitým liší příčným zaškrcováním.

Rozšíření

Výskyty kopyšníku jsou soustředěny do vyšších pohoří, v Evropě se s ním setkáme v Alpách, Karpatech či v pohořích Balkánu. Celkové geografické rozšíření druhu jinak sahá až do západní a střední Asie. Na Slovensku je rostlina omezená pouze na nejvyšší polohy a  patří mezi ohrožené druhy slovenské flóry. Hojnější výskyt je znám z  Tater a Malé Fatry, v Nízkých Tatrách a Veľké Fatře jsou výskyty zcela ojedinělé. V České republice je kopyšník ještě mnohem vzácnější a kriticky ohrožený - roste pouze na jedné lokalitě v Krkonoších (Obří důl - Čertova zahrádka) a v Hrubém Jeseníku (Velká a Malá kotlina).

Stanovištní nároky

Rostlina vyhledává vysokohorské travnaté i kamenité svahy, vzácný není ani výskyt na zarostlých skalách, kde se uchycuje ve  skalních puklinách. Základní podmínkou je alespoň neutrální reakce půdního substrátu, spíše však vyhledává bazické půdy. Nejčastěji proto kopyšník najdeme na vápencovém a dolomitovém podloží, ve  Vysokých Tatrách roste především na bázemi bohatých mylonitech. Právě naše fotografie pochází z vysokotatranských mylonitů (horní patra Doliny Zeleného plesa).

Zajímavosti

  • Složené listy, ale hlavně typický tvar květů napovídají, že kopyšník patří do čeledi bobovitých neboli motýlokvětých rostlin. Tvar květu, především dlouhý srostlý člunek, který komplikuje cestu k  nektaru, předurčuje opylování květů výhradně hmyzem s  dlouhými sosáky (čmeláci, motýli - odtud také název čeledi).
  • Šíření rostliny napomáháhá především vítr, který unáší příčně se odlamující články plodů s  lehkými jednotlivými semeny.

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

 

  • Liptov
  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách

Top

↑ nahoru