Kriváň

Majestátný vzhled hory je umocněn tím, že při pohledu od západu vystupuje v panoramatu Vysokých Tater jako první a nad okolí výrazně vyvýšený štít. I proto byl Kriváň dlouho považován za nejvyšší tatranský vrchol. Nezaměnitelný tvar, od něhož pochází pojmenování, dal vzniknout také spoustě bájí a mýtů.

Kriváň zakončuje dlouhou a složitě členěnou rozsochu, která vychází z hlavního hřebene (z vrcholu Čubriny) směrem na jihozápad. Rozsocha se několikrát větví v uzlových bodech Kôprovského štítu, Hlinské věže, Hrubého vrchu, Ostré a Krátké. Boční rozsochy Kriváně oddělují Kôprovskou dolinu, Nefcerku, Važeckou dolinu a její odnože.

Poláci jej nazývají Krywań. Německé mapy uvádějí název hory jako Krummhorn nebo Ochsenhorn, maďarské Kriván.

Prvovýstup

První zaznamenaný výstup na Kriváň je z 4. srpna 1772 a vykonal jej Jonáš Andrej Czirbesz (maď. Jónás András Czirbesz), hornický podnikatel, evangelický farář a přírodovědec ze Spišské Nové Vsi. Toho dne přišel zkontrolovat práci svých nádeníků ve štolách pod Kriváněm a ze zvědavosti vystoupil až na vrchol hory.

V současnosti se každoročně v srpnu pořádá národní výstup Slováků na Kriváň, událost je spjata se Štúrovci (Ľudovít Štúr byl na vrcholu v 16. srpna 1841) a s boji SNP v podhoří Tater.

Výstupové cesty

Turistické cesty směřují na vrchol od jihozápadu (zelená značka , výchozím bodem jsou Tri Studničky) a od jihovýchodu (modrá značka , z Tatranské magistrály od Jamského plesa). Výstup a výhled z vrcholu patří k nezapomenutelným zážitkům. Jedná se přitom jen o středně těžkou túru, s nejnáročnějšími úseky pod Daxnerovým sedlem a pod vrcholem. Horolezecké aktivity v oblasti Kriváně jsou většinou soustředěny na tzv. Rameno Kriváně, v jehož stěnách vede řada hodnotných výstupových cest. Za velmi náročný sportovní výkon je rovněž uznáván přechod (zejména zimní) hlavního tatranského hřebene v kombinaci s výše popsanou kriváňskou rozsochou.

• O tom, proč je Kriváň křivý, existuje hned několik legend. Jedna z těch nejpoetičtějších vypráví o andělovi, který přenášel na zádech krásy světa a zavadil křídlem o jeho (do té doby bezvadně vzhůru se vypínající) vrchol. Přitom se z andělského „batohu“ vysypal pořádný kus krásy a dal tak Tatrám jejich dnešní kouzlo. Národní význam hory ještě roste tím, že ve Važecké dolině pod Kriváněm pramení nejdelší slovenská řeka Váh.
• V dobách, kdy se v Tatrách hledalo zlato a drahokamy (nejpozději od 15. století), se věřilo, že právě uvnitř Kriváně střeží skřítkové největší bohatství. V 18. století horníci hloubili své štoly i pouhých 50 m pod vrcholem.
• Vrchol Kriváně zdobil znak socialistického Československa v letech 1960-1990. Lev nesl na hrudi Kriváň s hořící vatrou, která symbolizovala Slovenskou socialistickou republiku.
• Kriváň se objevil po zavedení eura na Slovensku i jako symbol na 5 centové minci.