Lomnický štít

Nejvýraznější dominanta východní části Tater je dostupná lanovkou pro každého.

1.3.2003 11:52 | Aktualizováno: 7.3.2011 14:17 | Encyklopedická informace
Zobrazit na mapě (49°11'42.8881"N, 20°12'47.3605"E)

Lomnický štít (2634 m n.m.) je druhým nejvyšším tatranským vrcholem, ale po celá staletí byl považován za nejvyšší a dodnes je jednou z nejvýraznějších dominant Tater, zejména při pohledu z východu.

Obyvatelé Spiše vrchol Lomnického štítu s úctou k jeho majestátnému vzhledu nazývali Otec nebo Starý otec (Dedo). Používaly se však i jiné názvy, např. Veľký grúň nebo (Lomnická) Vysoká. Poláci nazývají štít Łomnica, německé mapy udávají název vrcholu Lomnitzer Spitze, maďarské Lomnici-csúcs.

Štít je vysunutým kulminačním bodem mohutné rozsochy, která se z hlavního hřebene Tater odděluje v masivu Baraních rohů (v této rozsoše leží např. i oba Pyšné štíty), hřeben dále pokračuje přes Vidlové věže na Kežmarský štít a končí výběžkem Velké Svišťovky.

Prvovýstup

První důvěryhodně potvrzený výstup na vrchol Lomnického štítu podnikl anglický lékař, přírodovědec a cestovatel Robert Townson při své cestě po Uhersku v roce 1793 (16. srpna). Je však možné, že jej již dříve dosáhli spišští lovci kamzíků či zlatokopové – např. Jakub Fábry starší hledal v letech 1760-1790 drahé kovy a kameny na severních svazích Lomnického štítu a tvrdil o sobě, že vystoupil i na vrchol přes Měděné lávky.

První zimní výstup vykonal v roce 1891 Theodor Wundt s vůdcem Jakubem (Jacob) Horvayem.

Výstupové cesty

Obvyklé výstupové cesty v pozdější době vedly jihovýchodním úbočím z Lomnického sedla. Severní stěnou z Velké Zmrzlé doliny vedou výstupové cesty přes Měděné lávky. Pro dnešní horolezce však představují největší výzvu cesty v západní stěně, tyčící se cca 300 m vysoko nad Malou Studenou dolinou. Zpřístupnění vrcholu Lomnického štítu lanovkou od Skalnatého plesa (pro veřejnost 19. 12. 1940) otevřelo jeden z nejpůsobivějších výhledů v Tatrách i široké veřejnosti.

Zajímavosti

Lanovka na vrchol

Visutá lanovka z Tatranské Lomnice od svého vzniku až do roku 1956 držela světový primát v délce dráhy 5428 metrů.

Už v 15. století byl vrchol ve znaku rodu Berzeviczů z Veľké Lomnice.
Na východní straně pohoří byl Lomnický štít odedávna uznáván za nejvyšší bod Tater, a to až do roku 1838, kdy byl jelšavským lesníkem Ľudovítem Greinerem trigonomicky prokázán výškový primát Gerlachovského štítu (uznání došlo až při vydání mapy v r. 1874 a 1876). Obyvatelé Liptova však ještě dlouho považovali za nejvyšší Kriváň, a dokonce ani sám Townson koncem 18. století nepochyboval o tom, že Kriváň je vyšší než jím právě „dobytý“ Lomincký štít.
Objekt horní stanice lanovky na vrcholu Lomnického štítu je spojený s meteorologickou observatoří SHMÚ a astrofyzilálním pracovištěm SAV. Od roku 1957 funguje také retlanslační televizní vysílač. Od roku 2008 je na vrcholu otevřena nová vyhlídková terasa.
Visutá vyhlídka je doplněna o malou botanickou zahrádku vysokohorských rostlin, označených tabulkami. Jedná se však výhradně o přirozeně rostoucí tatranské druhy rostlin, nejsou to pěstované květiny.