Nízkotatranská populace kamzíků už není použitelná jako náhradní pro případ vyhynutí kamzíka horského tatranského (Rupicapra rupicapra tatrica) v TANAPu. S původně geneticky čistou, endemickou formou tatranského kamzíka se totiž v uplynulých desetiletích opakovaně křížili jedinci nepůvodních alpských kamzíků (poddruhu R. r. rupicapra), kteří byli uměle vysazeni ve Slovenském ráji a Veľké Fatře.
Kamzíci v Nízkých Tatrách už populaci v TANAPu nezachrání
V Nízkých Tatrách tak žije v současnosti okolo 100 jedinců již hybridizované formy kamzíka horského. Populace v Nízkých Tatrách přitom byla vytvořena převezením několika kamzíků z Vysokých Tater od roku 1969 jako záloha pro vysokotatranský poddruh kamzíka. Vzhledem k tomu, že tento poddruh v Nízkých Tatrách ještě v mladších čtvrtohorách prokazatelně žil, jednalo se vlastně o reintrodukci.
Ředitel Správy Národního parku Slovenský ráj Bedřich Hájek k tomu uvedl: „Podľa genetických analýz došlo k čiastočnej hybridizácii už v skoršom období nielen medzi kamzíkmi z Nízkych Tatier a Slovenského raja, ale aj z Veľkej Fatry.“ Podle zoologa Štátnych lesov TANAPu Jozefa Hyblera je to sice nepříjemné, avšak, přestože by nebylo od věci mít k dispozici záložní populaci, vzhledem k tomu, že při posledním sčítání v Tatrách bylo napočítáno přes 900 kusů kamzíka tatranského a populace již několik let setrvale roste, není to s tatranským poddruhem tak zlé.
Všechny populace v České republice (Lužické hory, Labské pískovce, Hrubý Jeseník) jsou nepůvodní - jedná se o uměle vysazené jedince alpského poddruhu.
Indicie o možném křížení obou poddruhů byly už dříve. Před několika lety byl např. jeden kamzík pozorován v oblasti Spišského Bystrého, což podle Hyblera svědčilo o možném přecházení kamzíků ze Slovenského ráje do Nízkých Tater. Nízke Tatry od Slovenského ráje odděluje jen silnice I/67 mezi Popradem a Vernárem, od Veľké Fatry potom Donovaly. Alpští kamzíci jsou velmi pohybliví a během zimy často schází až do pásma lesa. Díky tomu se zřejmě v době říje někteří samci z Veľké Fatry a Slovenského ráje dostali do Nízkých Tater a zkřížili se s původně čistou formou kamzíka tatranského. Stávající populace v Nízkých Tatrách tak už bohužel není původní formou kamzíka tatranského, který nadále žije výhradně ve Vysokých, Západních a Belianských Tatrách.
Ve Veľké Fatře žije momentálně 30-40 kusů, ve Slovenském ráji kolem 100 jedinců, kteří se tu rozmnožili z šesti kusů vypuštěných z loveckých pohnutek v roce 1963. Kamzíci patřící k alpskému poddruhu byli do těchto lokalit dovezeni ovšem ještě před vznikem chráněných území, v době, kdy ještě nebyl popsaný samostatný poddruh kamzíka tatranského. Podobné motivy vedly v Českých zemích k vysazení alpských kamzíků v Jeseníkách či na Děčínsku.
Alpský kamzík Na Slovensku není přísně chráněný, jako jeho tatranský příbuzný v TANAPu. Ještě v 80. letech minulého století se ve Slovenském ráji začalo s regulací početnosti populace - kamzíky tu lze v listopadu a prosinci na základě povolení lovit. Ročně se povoluje odstřel 5-6 jedinců, i na tento rok eviduje Správa NP Slovenský ráj už pět žádostí o odstřel. Původním motivem bylo zabránit hybridizaci s nízkotatranskými kamzíky. Ani toto opatření však křížení obou poddruhů nezabránilo.
Tisková zpráva SITA – webnoviny.sk
GPS souřadnice: (48°56'16.6485"N, 19°38'2.7842"E)
Tagy: Kamzík,
Komentáře ke článku
Přidat nový komentář