Osm let po kalamitě jsou vidět změny

Přirozené zmlazení i umělá výsadba zaplňují kalamitní plochy.

Osm let po kalamitě je vidět snahu o nové zalesnění už přímo v terénu.

Kalamitní plocha u Dolního SmokovceÚkoly po kalamitě

Zpracovat kalamitní dřevní hmotu, obnovit větrem zničené lesní porosty, snížit riziko požárů, vytvořit protipovodňová opatření a aktivní ochranou zabránit přemnožení lýkožrouta v lesích Tatranského národního parku. To byli nejdůležitější výzvy, které stály před lesníky Štátnych lesov TANAPu po 19. listopadu 2004. V prvních týdnech po kalamitě pomohli zprůchodnit celou infrastrukturu města Vysoké Tatry a turistickou síť včetně přístupu k vysokohorským chatám. V průběhu roku a půl zpracovali přibližně dvě třetiny kalamitního dřeva, během osmi let obnovili přibližně jednu třetinu větrem poškozené plochy lesních porostů. Přemnožení kůrovce na území TANAPu, i přes velké úsilí, zabránit nedokázali.

Úspěch je vidět v terénu

Rozsáhlé kalamitní plochy, které vznikly na území TANAPu po větrné kalamitě z listopadu 2004, revitalizují Štátne lesy TANAPu především podporou přirozené obnovy lesních porostů, které doplňuje umělá obnova v podobě výsadby sazenic geneticky vhodných druhů dřevin. „Cieľom obnovy lesa je čo najskôr v území národného parku vypestovať lesný ekosystém, ktorý bude plniť všetky požadované funkcie: pôdoochrannú, vodoochrannú, klimatickú, rekreačnú a kúpeľnú. Tento cieľ chceme dosiahnuť podporou drevinovej pestrosti a rôznovekosti novovznikajúcich lesných porastov,“ vysvětluje situaci Pavol Fabian, náměstek ředitele Štátnych lesov TANAPu.

Přirozené zmlazení i umělé zalesnění

V rámci obnovy lesa Štátne lesy TANAPu dosud umělou obnovou obnovili plochu 1840 hektarů. Přirozené zmlazení, které na kalamitních plochách upřednostňují před umělou výsadbou, zaevidovali na ploše 2020 hektarů. Celkově tak obnovili už 3860 hektarů území Tatranského národního parku, které před osmi lety poškodila větrná kalamita. Celkový počet sazenic vysazených v rámci umělé obnovy přesáhl 3 828 000 kusů. „V drevinovom zložení, tak umelej ako aj prirodzenej obnovy, prevláda medzi ihličnatými drevinami smrek, smrekovec, jedľa a borovica. Z listnatých drevín, ktoré tvoria približne tretinu obnovného zloženia lesných porastov, má najväčšie zastúpenie jarabina, breza, jelša, jaseň, javor, brest a osika,“ vyjmenovává Pavol Fabian. Na základě revitalizačního projektu a v souladu se schváleným harmonogramem zalesňování, odhadují Štátne lesy TANAPu obnovu větrem poškozeného území TANAPu na 15 až 20 let.

Zdroj:

Tisková zpráva ŠL TANAPu.


Novinky na váš e-mail

 

  • Liptov
  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách

Top

↑ nahoru