Otakar Štáfl (1884-1945) a Symbolický cintorín

Slavný malíř inspiroval založení památníku obětem hor

Ačkoli jsou Tatry slovenským symbolem, zamilovalo si je také mnoho Čechů. Z řady těch, kteří ač narozeni na západ od řeky Moravy, našli v Tatrách svůj druhý domov, si určitě zaslouží vzpomenout malíř Otakar Štáfl. Jeho jméno je spojeno se Symbolickým cintorínem.

+ Zobrazit více fotografií- Zobrazit méně fotografií

Z Vysočiny do Tater

Otakar Štáfl (*30.12.1884 Německý Brod - †14.2.1945 Praha) se narodil v roce 1884 v tehdy Německém, dnes Havlíčkově Brodě. Po absolvování Uměleckoprůmyslové školy v Praze se nějakou dobu živil jako kreslič předloh pro tisk na textilie.

Už od začátku své umělecké kariéry se zabýval hlavně krajinářskými motivy. Nepředstavoval sice žádný převratný umělecký směr, ale jeho perokresby rozhodně stály za pozornost (učil se např. u krajináře F. Engelmüllera). Do Tater se poprvé dostal až před první světovou válkou, po roce 1920 si pak na Štrbském Plese zřídil ateliér.

Okouzlení Slovenskem

Štáflův obdiv ke slovenským horám a krajinám se brzy projevil v  jeho tvorbě. Již během jeho návštěvy středoslovenské obce Detvy v  roce 1912 vznikl materiál pro obrazovou publikaci "Detva", vydané o  rok později. Co se týká tatranských motivů, jen do roku 1922 vytvořil asi 120 akvarelů, na nichž zachycuje jedinečnou tatranskou krajinu. V roce 1928 vyšel knižně jeho soubor akvarelů Vysoké Tatry. V  průběhu dvacátých let jsou k vidění jeho tatranské scenérie na výstavách od Prahy až po Košice.

Popradské pleso - druhý domov

Již v roce 1922 napadla malíře myšlenka na založení symbolického hřbitova k uctění obětí hor. Původně zamýšlená lokalita poblíž Štrbského plesa (pod Triganom) nebyla pro odpor veřejnosti schválena. Když se však roku 1929 stal spolunájemcem Chaty pri Popradskom plese, dostal Štáfl příležitost oživit svoji vizi. Tehdy již byl ženatý s o dvaadvacet let mladší spisovatelkou a vášnivou horolezkyní Vlastou (rozenou Koškovou).

Manželé Štáflovi pravidelně pobývali u Popradského plesa od začátku jara do podzimu, pouze na zimu odjížděli do Prahy. Od počátku třicátých let pak oba spolu se spolunájemcem chaty V. Fiškou a  tajemníkem KČST A. Lutonským pracovali na zřízení Symbolického cintorína pod svahy Ostrvy (Symboliczny Cmentarz Ofiar Tatr pod Osterwą).

Přichází válka

Ještě v létě 1938 Štáfl osobně osadil budovaný cintorín několika dřevěnými kříži. Nechal je vyřezat ve slovenské Detve, která ho tolik nadchla při jeho prvním pobytu na Slovensku. Po mobilizaci v září 1938 však museli Štáflovi ze Slovenska odejít a o dalších osudech svého záměru se dozvídali pouze na dálku, z dopisů svého přítele Lutonského.

Slavnostní otevření cintorína proběhlo v roce 1940, avšak v režii tehdejšího klerofašistického režimu prezidenta Tisa. Návštěvy "svého" cintorína se Štáflovi již nedočkali, zahynuli v Praze při náletu pár měsíců před koncem války (14. 2. 1945). Za jejich zásluhy o vznik Symbolického cintorína zde byla v roce 1947 oběma manželům alespoň odhalena pamětní tabule.

Zajímavosti

  • V roce 1928  vyšel tiskem cyklus 120 akvarelů Otakara Štáfla z Vysokých Tater. Dva obrazy s motivy z Vysokých Tater byly dokonce vydány na poštovních známkách.
  • Podle údajů správce cintorína bylo začátkem roku 2006 na Symbolickém cintorínu 278 pamětních tabulek se 412 jmény obětí.

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru