Priečne sedlo

Pro turistiku jednosměrné Priečne sedlo (z Malé Studené doliny do Velké Studené doliny), polsky Czerwona Ławka, se nachází v rozsoše vycházející z vrcholu Široké věže (2461 m n.m.) mezi obě Studené doliny.

Široká veža se nachází v hlavním hřebeni Tater mezi Malým Ľadovým štítem na severu a Zbojnickými věžemi, resp. Ostrým štítem na jihozápadě. Na jihovýchod z jejího vrcholu vybíhá členitý Prostredný hrebeň, v němž patří k nejvýraznějším vrcholům Prostredný hrot a Žlutá veža. Priečné sedlo je hned první sníženinou v této rozsoše, od Široké veže odděluje  méně výraznou Priečnou vežičku. Pri pohledu z doliny (od Téryho chaty) je spíše patrná sousední Priečná veža, ležící však až za Priečnou štrbinou.

Provýstup

Prvovýstupy na sedla obvykle nejsou historicky zaznamenávány, a tak se můžeme jen domnívat, že Priečné sedlo jako přechod mezi Studenými dolinami začalo být používáno až s rozvojem tatranského horolezectví. Prvovýstup přes Priečné sedlo na Širokou vežu se podařil zřejmě až v roce 1896 Józsefu Dérymu s vůdcem J. Hunsdorferem.

Výstupové cesty

Přechod Priečného sedla představuje pro méně zkušeného turistu značně namáhavou a technicky náročnou túru. Obtížný je zejména úsek s prudkým stoupáním na Priečne sedlo, zajištěný dlouhými řetězy, jejichž začátek se často do pozdního léta nachází na konci strmého firnového pole. Zvláště za mokra může být exponovaný terén do Priečneho sedla velmi nebezpečný. Vyplatí se proto počkat na hezké počasí z důvodu bezpečnosti i pěkného rozhledu. Z bezpečnostních důvodů je povoleno procházet pouze ve směru z Malé do Veľké Studené doliny (snížení rizika uvolňování kamenů při případném míjení s protisměrně jdoucími turisty).

Pro horolezce jsou zajímavé i túry v Priečném sedle začínající nebo končící: Prostredný hrebeň, pokračující dále na Prostredný hrot, dosahuje místy značné obtížnosti (hned výšvih z Priečné štrbiny na Priečnou vežu je klasifikován stupněm V). Do sedla zpravidla míří i horolezci sestupující ze Široké veže po náročnějších výstupech trasami z Velké Studené nebo Javorové doliny (např. Motykův piliř, cesta Motyka - Zamkovský, rokle Komarnických ad.).

• Priečné sedlo je považováno za asi nejexponovanější turisticky dostupné místo v celých slovenských Tatrách (srovnání snese pouze polská Orla Perć). I přesto, že je výhled částečně ovlivněn polohou v hřebeni, otevírají se ze sedla krásné výhledy na V (Pyšný a Lomnický štít) a na JZ (Gerlachovský štít).
• Lovecké a zlatokopecké chodníky vedly oběma Studenými dolinami již v 17. století, první turistický chodník v dolině vznikl v roce 1847, od roku 1935-37 vede přes sedlo.
• Z iniciativy předsedy Maďarského turistického spolku, dr. Edmunda Téryho, který jako první vystoupil v r. 1876 na Prostredný hrot, byla v roce 1899 otevřena chata, která dnes představuje na cestě k Priečnému sedlu téměř povinnou zastávku. Téryho chata patří mezi nejnavštěvovanější tatranské chaty, čemuž vděčí své poloze, vysoké nadmořské výšce a celoročnímu provozu a dostupnosti.