Většina z nás při návštěvě hor má snahu vylézt co nejvýše a tím "mnoho" zažít. K poznání hor je však třeba se také zastavit a zchladit svůj dobyvatelský pud. I kousek od civilizace se nachází úžasná místa, kde lze horskou atmosféru hltat plnými doušky.
Jedním takovým místem je Rusinowa Polana.
Pouhých 45 minut chůze od parkoviště Palenica Białczańska v Polsku, kudy denně projdou tisíce turistů, se nachází místo, kde se zastavil čas. Polana s úžasným výhledem na Belianské a východní část Vysokých Tater. Pasoucí se ovce, ovčáčtí psi, salaš a vůně čerstvého sýra. Při pohledu na hory při pojídání oštěpku člověk zažije pocit, který by někdy nedosáhl po kilometrech chůze a tisících nastoupaných metrech.
Polana se nachází na hřebínku mezi vrcholy Goły Wierch a Gęsią Szyją v nadmořské výšce 1170 - 1300 m n.m., na západ od Doliny Białki. Název polany je odvozen od příjmení jednoho z majitelů, kterých měla vždy více. Setkat se můžeme i s názvy Jaworzyna Rusinowa, Jaworzynka, Rusinka nebo Jaworzyna.
K pastevectví se začalo toto místo používat od 17. století. V roce 1938 se na 20 hektarové polaně nacházelo 19 pastýřských stavení. I v poválečném období se zde páslo několik stovek ovcí a menší stáda krav. Sezónní osada se zaplnila lidmi, zvířaty, pokřikováním, zpěvem a cinkáním pastýřských zvonců. Rusinova polana byla nakonec posledním pasteveckým zimovištěm v Tatrách, naposledy se na polaně zimovalo roku 1954.
Rusinowu polanu najdeme kousek od hraničního přechodu Lysá Poľana, jen něco přes hodinu od zastávky autobusu. Je tedy jedno, jestli trávíte dovolenou v slovenských či polských Tatrách.
Po roce 1973, kdy se oficiálně zrušilo pastevectví, začala mizet i dřevěná stavení. Některé zničil zub času, jiná podlehla požáru. Dnes jich tu najdeme posledních pět. A po letech se zde opět pasou ovce, které jsou dnes především turistickou atrakcí. Turisté však polanu objevili již v době velké pastevecké slávy. Lákalo je sem překrásné panorama hor a srdečnost goralů.
Jedna ze salaší získala i turistické pojmenování "Krywań" a dostala se i do místní lidové poezie:
Stary szałas dobrze wie,
co jest słuszne, a co złe...
A chociaż w szałasie nie płonie już watra,
to możesz z nim sobie pogadać o Tatrach!
Stará salaš dobře ví
co je dobrý, a co zlý
A když v salaši neplane už vatra
můžeš si s ní povídat o Tatrách!
Nastupte do některého mikrobusu jedoucího z parkoviště Palenica Białczańska na Zakopané nebo opačně ze Zakopaného a vystupte u ústí doliny Filipka, kde začíná modrá značka. Na polanu to je 1:15 hod. a po cestě se můžete zastavit u pohádkově dřevěného stavení s kapličkou Matki Boskiej Jaworzyńskiej a stanicí TOPR. Nazpět na Lysou Polanu se můžete vrátit přes Palenicu Białczańsku.
Tagy: Dolina Gąsienicowa, Dolina Chochołowska, Rusinowa Polana,
Komentáře ke článku
Přidat nový komentář