Stanisław Witkiewicz (1851 - 1915)

Goralé byli součástí polského obrození. Od konce 18. století do 1. světové války bylo Polsko rozdělené mezi Rakousko, Prusko a Rusko a jako symbol národního uvědomění viděli mnozí Poláci goralské obyvatelstvo z Podhalí. Viděli v goralech ideálního člověka, z dnešního pohledu je to už jen představa lidí z období romantismu.

Stanisław Witkiewicz

Goralománii podlehl i malíř, spisovatel a architekt Stanisław Witkiewicz (* 8. května 1851 - † 5. září 1915), který se v Tatrách léčil na tuberkulózu a usadil se v Zakopaném (od r. 1890). Sám pocházel ze zemanské rodiny z Litvy, studoval výtvarné umění v Petrohradě i v Mnichově. Goraly viděl jako romantik: dokonalí lidé tělem i duchem, navíc s bouřlivým temperamentem. Zdůrazňoval jejich hrdost a sebevědomí a mnohokrát analyzoval jejich fyzickou stavbu těla. A dokázal o tom i psát (mj. Na przełęczy, wrażenia i obrazy z Tatr, r. 1888, často nazývané jako Tatranské evangelium).

Proti turistice

Witkiewicz byl zastáncem "zakonzervování" čistých goralských lidí a byl proti pokroku (elektřině, vodovodu, železnici), který směřoval do Tater doprovázený novým fenoménem - turistickým ruchem. V literatuře i ve společnosti byla móda Tater a goralů. Stereotypem byl obraz svobodného gorala skákajícího po skalách a nebojácně pozorujícího krajinu pod sebou. Stanisław Witkiewicz v nich viděl přímo nadlidi.

Zakopanský styl

Sám je dnes ale známý především jako architekt a tvůrce tzv. zakopanského stylu s prvky secese. Takový lidový architektonický styl sice existoval již dávno před tím, Witkiewicz jej jako architekt zdokonalil a hlavně mu dal formu a jméno. Nenavrhoval jen budovy, ale i vnitřní vybavení nebo předměty denní potřeby či oblečení. Vytvořil i šperky v zakopanském stylu.

Podle mnohých studií přišla na Podhalí typická architektura s valašskou kolonizací z Balkánu. Witkiewicz vypracoval v tomto architektonickém stylu několik návrhů, ale vyčítali mu až přílišnou zdobnost a nepraktičnost v jednotlivých prvcích včetně zařízení v interiéru. Snem Witkiewicze bylo rozšíření zakopanského stylu do celého Polska. To se úplně nezdařilo, ale uchránil Tatry před švýcarským a tyrolským vlivem.

Tatrzańskie muzeum v Kolibě

Dnes se s jeho dílem můžete seznámit v Zakopaném, kde Tatrzańskie muzeum připravilo expozici Muzeum Stylu Zakopiańskiego v Kolibě, která je realizací Witkiewiczova návrhu pro Zygmunta Gnatowského. Vedle toho se zachoval i Dom pod Jedlami a Witkiewicz byl také projektantem kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Jaszczurówce v Zakopaném.

Zdroj:

Wikipedia.pl

• Turistika goralské obyvatelstvo opravdu změnila, byla snažší obživou než těžká práce na kamenitých polích.
• Witkiewicz ohromil Poláky uchvacujícím popisem světa Goralů, který moc lidí neznalo. Podílel se tak na mýtu o goralském lidu. Srovnával je s lidmi z Tyrolska, ale Goralé ze srovnání vycházeli nesrovnatelně lépe.
• U goralů samotných prý však Witkiewicz oblíben nebyl, dokonce tvrdili, že je samé ani jejich kulturu vlastně vůbec nepochopil.
• Muzem zakopanského stylu v Kolibě (ul. Kościeliska 18, Zakopane) je otevřené od středy do soboty od 9.00 do 17.00, v neděli do 15.00. Vstupné je 7 zl, snížené vstupné je za 5,50 zl.
• Obdobně jako Goralové se popularitě v období romantismu těšili i Cikáni (Romové). Idealizovaní Cikáni se v pojetí umělců stávají symbolem svobody a jsou líčeni jako krásní lidé.