Systém Karpat
Karpaty tvoří v Evropě jedinečný 1200 km dlouhý oblouk. Vystupují z Rakouska, a přes Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko se stáčí na Ukrajinu, a odtud do Rumunska. Celý systém se skládá z mnoha větších či menších pohoří, z nichž pouze pět převyšuje 2500 m nad hladinou moře, tedy pomyslnou hranici velehor.
Přehled pohoří Karpat, přesahujících 2000 m
- Vysoké Tatry (2655 m)
- Fagaras (2544 m)
- Paring (2519 m)
- Retezat (2509 m)
- Bucegi (2504 m)
- Iezer Papusa (2469 m)
- Rodna (2305 m)
- Godeanu (2290 m)
- Západné Tatry (2248 m)
- Cindrel (2244 m)
- Lotru (2242 m)
- Piatra Craiului (2239 m)
- Tarcu (2199 m)
- Belianske Tatry (2152 m)
- Capatini (2130 m)
- Sureanu (2130 m)
- Caliman (2102 m)
- Čorno Hora (2061 m)
- Nízke Tatry (2043 m)
Podle jiných měřítek lze však za velehory považovat dokonce již pohoří od výšek 2000 m n.m. a takových Karpaty zahrnují dokonce 19. Geograficky Karpaty rozdělujeme na Západní (podle jiného pojetí Severní), Východní (také Střední neboli Centrální) a Jižní.
Západní Karpaty
Tatry patří do celku Západních Karpat. Zde jsou nejsevernějším, ale hlavně nejvyšším velehorským celkem. Zároveň dosahují největší výšky z celého mohutného karpatského oblouku. Do Západních Karpat patří dále Malé Karpaty (Záruby, 767 m), Bílé Karpaty (Vel. Javorina, 970 m), Javorníky (Vel. Javorník, 1071 m), Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), Slovenské Beskydy (Babia Hora, 1725 m), Malá Fatra (Veľký Kriváň, 1709 m), Velká Fatra (Ostredok, 1592 m), Nízké Tatry (Ďumbier, 2043 m) a další slovenská pohoří (Vtáčnik, Slovenské Rudohorie, Vihorlat...).
Střední Karpaty
Střední Karpaty začínají slovenskými Nízkými Beskydami a pokračují na Ukrajině (Hoverla, 2061 m) a v Rumunsku, kde je nejznámější částí pohoří Rodna neboli Muntii Rodnei (Pietrosul, 2305 m).
Jižní Karpaty
Jižní Karpaty už leží jen v Rumunsku, kde se nachází po Tatrách druhá nejvyšší část Karpat - pohoří Fagaraš (Moldoveanu, 2544 m), ale také Paring (Paringul Mare, 2519 m), Retezat (Peleaga, 2509 m), Bucegi (Omul, 2504 m) ad.
