Tatranské chodníky v roce 2007

Běžní turisté zase mohou od konce loňské sezóny využívat opravený chodník v sedle Prielom. Ale co dál, chystá se otevření nových nebo obnova starých uzavřených chodníků?

Tatry bez bariér

Ve Vysokých Tatrách jsou od začátku letošního července známým symbolem tělesně postižených označené trasy ze Starého Smokovce přes Hrebienok na Rainerovu chatu, z Javoriny na Podmuráň a z Lysé Poľany do Bielovodské doliny. Stejně je vyznačena také trasa z Červeného Kláštora do Lesnice v nedalekém Pieninském národním parku, celková délka všech čtyř vyznačených tras je téměř 17 km.

Pracovníci Štátných lesov TANAPu vybrali tyto chodníky, vhodné svým povrchem i pro vozíčkáře, jako první bezbariérové v  Tatrách. Do budoucna by chtěli stejně označit všechny trasy v TANAPu, které mohou navštívit i  handicapované osoby. Ani vyznačené trasy nejsou pro tělesně postižené snadným výletem (vzhledem k náročnosti je pro většinu postižených doporučen doprovod).

Lidé na vozíčku se však mnohokrát nedozví, kam až se mohou se svým handicapem dostat, a tak i "pouhé" vyznačení tras jim otvírá cesty, které už dávno stojí. Tělesně handicapovaným je tak dána možnost podívat se na Tatry i odjinud než jen z podhůří - vedle Rainerovy chaty se mohou podívat také na geologickou expozici na Podmuráni nebo k hájovně Biela voda.

Opravy chodníků, nebo nové cesty?

Na vysokohorských chodnících se každoročně provádí nutná údržba a  částečné opravy chodníků, které jsou ve špatném technickém stavu. Na sklonku loňské sezóny takto Štátne lesy opravily např. chodník v  Prielomu (nové kramle a schody), řada dalších poškozených tras však na své zvelebení čeká, např. oprava cesty v Sedielku.

Problémem jsou samozřejmě finance - slovenští správci území nevybírají vstupné do národního parku jako je tomu v Polsku a jsou tedy odkázáni na omezené rozpočtové zdroje. Přesto se stále uvažuje o možnosti zpřístupnění dalších chodníků. Více než před rokem s tímto cílem vzniklo občanské sdružení Tatranské chodníky, které si dalo za cíl některé chodníky opravit a obnovit. Zaměřilo se zejména na ty, které jsou dnes sice oficiálně uzavřené, avšak přesto dobře patrné a často nelegálně používáné.

Projekt revitalizace chodníků

Sdružení Tatranské chodníky původně plánovalo projekt revitalizace až 12  chodníků. Letos snaha sdružení získala konkrétnější obrysy, když jeho členové připravili (především pan Ľudovít Záhor, nájemce Zbojnické chaty) projektový záměr "Revitalizácia vysokohorských chodníkov", který se zaměřuje na pět tras.

Jedná se o zřízení oficiálního přechodu Baranieho sedla, dále zpřístupnění chodníku na Svišťový štít, spojení sedla Váha s Ťažkou a Bielovodskou dolinou, vybudování chodníku na Štrbský štít a  znovuzpřístupnění chodníku z Bystrého sedla na Furkotský štít s  prodloužením na Triumetal. Sdružení hodlá zajistit především peníze, potřebné expertní posudky, v realizační fázi pak chce kordinovat práce v  terénu. Bude však ještě nějakou dobu trvat, než záměr získá definitivní podobu a projde procesem posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA, které musí stanovit přesné podmínky, za nichž je možné lokality dosud turistům zapovězené zpřístupnit.

Budou i další chodníky?

Už řadu let se diskutuje o možnosti otevření dalších chodníků, evergreenem je Ždiarská vidla, případně celý hřeben Belianských Tater. Největší zájem o zpřístupnění této část Tater samozřejmě mají přilehlé obce Spišská Belá či Ždiar, již řadu let se jim však nedaří zajistit potřebná povolení. Po loňských volbách na Slovensku a  reorganizaci rezortu životního prostředí a ŠOP SR se zdá, že k tomu možná nastala politicky vhodná doba.

Podle zpráv v médiích se chystají i změny v přístupu státní ochrany přírody. MŽP totiž opět připravuje nový návštěvní řád, který by měl snad uvolnit některá dosavadní tabu. V tomto směru se zatím spíše spekuluje, nicméně server hiking.sk zveřejnil informace o zvažovaném povolení bivakování, zpřístupnění některých ochranářsky méně citlivých oblastí apod. Nezbývá, než si na další vývoj počkat.