Túry s vůdcem: Ľadový štít

Základní fakta

Ľadový štít (2627 m), polsky Lodowy Szczyt, je nejvyšším bodem v hlavním hřebeni Vysokých Tater a zároveň třetím nejvyšším vrcholem Tater. Představuje nepřehlédnutelnou dominantu při pohledu ze severu z Javorové doliny, při pohledu od jihu pak vytváří spolu se svým sousedem, Malým Ľadovým štítem (2602 m), mohutnou hradbu v uzávěru Malé Studené doliny.

Stejně jako ostatní vrcholy přesahující nadmořskou výšku 2500 m, není ani Ľadový štít turisticky přístupný. Oficiální cestou, jak ho zdolat, je buď horolezecký výstup, nebo túra s profesionálním horským vůdcem.

Obvyklým východiskem, odkud cesta k vrcholu obvykle začíná, je buď Hrebienok, nebo rovnou Téryho chata. První část cesty po značeném turistickém chodníku Malou Studenou dolinou je vylíčena v  popisu túry na Priečne sedlo (letní túra), případně k Téryho chatě (v zimních podmínkách). Až k chatě jde o běžný horský výšlap, jen v zimních podmínkách může být náročnější i s ohledem na riziko lavin.

Od Téryho chaty (2015 m) nás však již naviguje vůdce, neboť po několika minutách ze  značené cesty odbočí sotva znatelná stezička v suti. Trasa vede kolem Veľkého Spišského plesa, které se obchází zleva, a směřuje do spádnice Vyšného Ľadového sedla, kde začíná strmější stoupání. Zde zpravidla vůdce navazuje své klienty na lano, na sněhu je vhodné odtud již pokračovat také v mačkách a s připraveným cepínem.

Cesta stoupá příkrou suťovou rampou, která v zimě představuje první kritický úsek. Při případném uklouznutí odtud hrozí pád, na jehož zastavení či zbrždění na sněhu je ale k dispozici jen několik metrů, za nimiž spadá strmá východní stěna Ľadového štítu. Rampou dojdeme do Ľadové priehyby, od níž je to jen několik kroků k nevýraznému vrcholu Zadného Ľadového štítu (2512 m).

Z Priehyby začíná klasický hřebenový výstup k tzv. Ľadovému kôni (asi 2585 m), což je cca 22 m dlouhý, téměř vodorovný, ale velice exponovaný úsek hřebene tvořený sráznými útesy. "Koně" lze nejsnáze překonat rozkročmo, posouváním po ostří hřebene; jedná se už o lehký horolezecký terén (obtížnost I), v němž vůdce klienty jistí na laně. Na konci ostří se spustíme asi 2,5 m kolmo do sedélka, odkud se hřeben opět strměji zvedá, následuje technicky obtížnější výšvih, a nedlouho po jeho překonání staneme na vrcholu.

Možnosti sestupu, varianty

Nejrychlejší návrat je stejnou cestou zpět na Téryho chatu. V létě a za dobrých podmínek je možné také pokračovat v přechodu na Malý Ľadový štít (hřebenovka horolezecké obtížnosti II., nebo s mírným obcházením J hřebene obtížnost I.), odkud lze již celkem pohodlně sestoupit do Sedielka a dál už pokračovat po turistickém chodníku (viz túra na Sedielko). Tento okruh je možné absolvovat také v opačném směru.

• Obvyklým nástupním místem na túru je Téryho chata, případně Zamkovského chata. Sraz s vůdcem lze mít i na Hrebienku nebo přímo ve Starém Smokovci.

• Doba výstupu z Téryho chaty přes "koně" je cca 2:15 hod (stejná cesta zpět trvá cca 2:00 hod). Přechod z vrcholu přes Malý Ľadový štít do Sedielka zabere další asi 1:30 - 2:00 hod. Při zahájení a ukončení túry na Hrebienku je celková doba túry cca 9:30 až 10:45 hod., proto je nutno vyrazit velmi časně. Nástup z Javorové doliny do Sedielka (4:30) je zdlouhavý a nepraktický.

• První známý výstup uskutečnili Angličan John Ball, Wilhelm Richter, Carl Ritter, maďarský malíř s neznámým jménem a tři průvodci z Jurgova Suchým žľabem roku 1843. V současné době může vůdce doprovázet v letních podmínkách až tři klienty, v zimě je počet omezený na dva.
• Pozor! Jedná se o velmi exponovanou hřebenovou túru, která rozhodně není vhodná pro ty, kteří trpí závratí. Nutností jsou odpovídající oblečení a obuv, v zimních podmínkách jsou navíc potřebné cepín a mačky. Výzbroj je vhodné předem domluvit s vůdcem, který zpravidla může potřebné vybavení zapůjčit.
• Možnost rezervace vůdců, ceny a další informace najdete na našem webu.
• Ľadový štít byl v letech 1938-1939 nejvyšší horou Polska.