V Tiché a Kôprové už by se těžit nemělo

O tu se totiž zajímá i Evropská komise (EK) poté, co si u ní stěžovaly nevládní organizace na spornou těžbu v  územích evropského významu, zařazených v soustavě Natura 2000.

Dojde na soud?

Slovensko se teď snaží vyhnout mezinárodnímu soudu v tzv. infringementu (tedy řízení o porušení přístupové Smlouvy do EU). Před několika dny uvedl při návštěvě Slovenska šéf ochrany přírodních zdrojů generálního ředitelství Evropské komise pro životní prostředí (DG Environment) Ladislav Miko, že EK bude po slovenské vládě požadovat některá vysvětlení v  souvislosti s touto kauzou. Miko potvrdil, že o soudní spor nestojí ani Komise, avšak slovenská strana by měla zdůvodnit, proč např. v průběhu šetření zákonnosti těžby byl případ z inspekce životního prostředí v  Košicích přesunut na pracoviště do Žiliny. Žilinská inspekce na stížnost ochranářů rozhodla, že těžbou dřeva nedošlo k porušení zákona o  ochraně přírody. Tehdejší vedoucí košické inspekce Magdaléna Vodzinská ale byla podle deníku Pravda přesvědčená, že lesníci zákon porušili. Její nadřízení se tak prý rozhodli případ svěřit pracovišti více nakloněnému kácení. Vodzinská následně musela svou funkci opustit.

Ministerstvo další těžbu nepředpokládá

Ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP Stanislav Klaučo uvedl, že jednání s Komisí jsou na dobré cestě a proces zatím nesměřuje k soudu. Konečné stanovisko Komise by mělo padnout v březnu. Klaučo očekává, že EK neoznačí postup lesníků při odstraňování kalamitního dřeva za protizákonný. K tomu logicky následovala otázka novinářů, jestli se v Tiché a Kôprové dolině bude opět těžit dřevo, pokud EK uzná, že loňská těžba nebyla nezákonná. "Neočakávame, že sa v Tichej a Kôprovej doline začne opäť ťažiť, poškodenie je takého rozsahu, že už ani nebude čo ťažiť", odpověděl na to Klaučo."

Co bude dál

MŽP zamýšlí provést drobné zásahy do porostů v nejvyšších stupních územní ochrany tak, aby se podkorní hmyz nešířil směrem na Západní Tatry, které zatím nejsou tak silně postižené jako Vysoké Tatry. Tato opatření by však podle Klaučových slov neměla spočívat v těžbě. Projekt připravuje Správa TANAPu, která již zmapovala postižené lokality a místa, kde lze očekávat nejintenzivnější výskyt podkorního hmyzu. Že ke kalamitnímu množení kůrovců dochází prakticky po celých Tatrách, ilustruje monitoring, které provádí také lesníci ŠL TANAPu. Nadějí však zůstává fakt, že po několika letech gradace kůrovcové kalamity obvykle dochází k samovolnému utlumení. Právě na to poukazují ochranáři, kteří by rádi Tichou a  Kôprovou dolinu viděli jako území, v němž si příroda může svůj další vývoj řídit sama.