Záchranná karta

Karta obsahuje všechny důležité informace pro přivolání pomoci a  záchraně pomocí vrtulníku, která je na horách běžnou součástí záchranných akcí.

Přivolání pomoci mobilem

Nejdříve je na kartě připomenutí, aby měl váš mobilní telefon nabitou baterii. Pamatujme, že na horách se slabším signálem přístroj rychleji vybíjí. Dále musíme mít dostatečnou výšku kreditu - nízký kredit nemusí bez vytáhnutí SIM karty dovolit zavolat a bez SIM karty zase nedovolí vytočit číslo jiné než mezinárodní - tedy linku 112.

Tísňové číslo nemusí být jediné, kam je třeba zavolat. Budeme možná kontaktovat pojišťovnu, rodinné příslušníky nebo kamarády na druhé straně kopce.

Roaming a signál jsou podmínkou i v domácích horách

Aktivovaný roaming u operátora je nutný i v našich pohraničních horách. I na našem území můžeme mít signál zahraniční země místo našeho. Asi nejdůležitější podmínkou je vlastní přítomnost signálu. Při túře bychom to měli pravidelně kontrolovat, abychom znali např. poslední místo, kde ještě nějaký byl.

%%full%%

Jen linku 112 lze volat z přístroje (i bez SIM karty). Některé turistické mapy (například polské turistické mapy Tater) obsahují schematické mapky rozložení signálu. Umožňují předem tuto informaci zjistit a zařídit se podle toho. Při delším pobytu mimo signál je možné si předem zajistit možnost radiového spojení. Některé horské záchranné služby takové spojení umožňují.

Kam volat

Nemůžete vědět všechno, nebudou po ruce Zlaté stránky, ale číslo na horskou službu si prostě zapamatujte. Pro urychlení záchranné akce se totiž doporučuje znát místní nouzové číslo horské služby a případně i jiných složek (lékaři, hasiči a policie). Na dispečinku horské služby sedí kvalifikování operátoři, kteří dokážou řešit váš konkrétní problém bez přepojování, vyznají se v horské záchraně a mohou sami poradit, co dělat. Navíc se v dané oblasti dobře zeměpisně orientují. To je pro lokalizaci neštěstí velmi důležité. Někdy může stačit i název horolezecké cesty.

Na kartě dále následuje seznam údajů, které musí člověk oznámit do telefonu při ohlašování nehody. Pro snazší zapamatování začínají všechny písmenem "K". A když se přeci jenom na něco zapomene, tak stačí, NEZAVĚŠOVAT TELEFON JAKO PRVNÍ, aby ještě měli pracovníci dispečinku možnost se zeptat, na to co oni potřebují.

Alpský nouzový signál

Když selže možnost přivolání pomoci telefonem nebo radiostanicí, tak nám nezbývá než vyslat někoho pro pomoc a vysílat nouzové signály. Kartička textově a graficky popisuje přesný postup.

Záchrana pomocí vrtulníku

Na horách je celkem obvyklé (ale nemůže se na to spoléhat!), že záchranná akce probíhá za pomocí vrtulníku. Umožňuje nejen šetrný a rychlý transport pacienta do lékařského zařízení, ale zároveň je v těchto terénech jediným dopravním prostředkem, který vůbec může dorazit na místo nehody. Kartička ukazuje signalizaci pro přivolání vrtulníku a základní bezpečnostní požadavky.

Na závěr jsou orientačně uvedeny potřebné rozměry plochy pro přistání vrtulníku. Rozdílné rozměry jsou způsobeny velikostí různých vrtulníků. Volná plocha bez překážek musí mít rozměr 2D x 2D přičemž D = největší rozměr vrtulníku s roztočenými rotory. Výše uvedená plocha 26 x 26 m odpovídá většině záchranářských vrtulníků (Eurocopter EC 135, EC 145, AS355, BK 117, Bo 105, Augusta A 109, Bell 206, 427), které mají délku 12-13 m. Nicméně může se stát, že k vám poletí vrtulník větších rozměrů. Například právě v polských Tatrách lítá PZL W3A Sokol a ten se svojí délkou 18 m potřebuje plochu 36 x 36 m! Stejně tomu je například u  vrtulníku Bell 412, který používá například Policie ČR.

Záchranná letka = profesionálové

Všechny údaje o rozměrech přistávací plochy a podmínkách pro přistání jsou pouze orientační. Rozumný výběr přistávací plochy a  správná navigace pilotovi velmi pomůže. Pilot však nemá nejmenší tušení, zda skutečně víte, co děláte, a proto si situaci stejně obhlédne ještě jednou sám a posoudí ji. Nedivte se proto, že nejdříve zakrouží nad místem neštěstí. Pilot je profesionál a ručí za posádku a vrtulník. Podle svých zkušeností se bude rozhodovat jakým způsobem proběhne záchrana, a kde případně přistane. Vaše navádění je pro pilota vrtulníku jen orientační. Přes veškerou snahu pomoci se snažte sledovat pilota a  čekat na pokyny posádky.

Záchranu lze provést i pouze navijákem z výšky anebo nakládáním z visu (hover loading), kdy se vrtulník přiblíží jednou svou lyžinou těsně k hraně terénu, případně se při vhodném sklonu a charakteru terénu opře jednou lyžinou o svah. Ale to už je pouze závislé na možnostech záchranné letky.