Zemětřesení v Tatrách

I v Tatrách se třásla země, a to hned několikrát.

Někteří z vás možná zaregistrovali, že po obrovské vichřici dne 19.11.2004 Tatry zasáhlo 30.11. kolem 18. hodiny zemětřesení o síle 4,5 stupňů Richterovy škály. Naštěstí se obešlo bez zranění a materiálních škod. Toto zemětřesení bylo již desáté v Tatrách - alespoň podle dostupných záznamů z minulosti.

Byl kdysi Slavkovský štít jedním z nejvyšších v  Tatrách?

Žádné z nich pravděpodobně nemělo rozměr katastrofy, i když někteří kronikáři rádi tyto události zveličovali. Většina ze zaznamenaných zemětřesení se odehrála v 16. a v 17. století. Jednalo se o data 1556, 18. července 1590, 1622, 5. června 1642, začátek srpna 1662, 1. srpna 1695, 15. ledna 1858, 19. března 1876 a 21. října 1901.

Asi nejvíce se napsalo o tom z roku 1662. Přitom například Juraj Buchholtz starší ve své kronice hovoří spíše o silných deštích a  záplavách, než o zemětřesení a jeho syn, který působil jako rektor kežmarského lycea a byl ještě více vzdělán v přírodních vědách, o  zemětřesení vůbec neuvažuje. Spousta dalších pamětníků ovšem této události přisoudila katastrofický charakter.

Plus mínus 250 metrů

Podle nich došlo ke zřícení vrcholu Slavkovského štítu a jeho snížení o 200-300 metrů. Oblý tvar štítu zřejmě "nalákal" tehdejší kronikáře. Jeho původní výška by tedy byla kolem 2600, možná až 2700 m n. m. a zařadil by se tak mezi nejvyšší v Tatrách. Nakreslená studie původního vrcholu dokonce vyšla v časopise "Příroda a společnost" v roce 1983. Dva roky po údajné katastrofě vystoupil na štít Juraj Buchholtz - žádné stopy po zřícení vrcholu však nenašel. Jeho tvar popsal stejně jako podtatranští lidé ještě před rokem 1662.

Kašpar Hain píše v Levočské kronice o 12. srpnu 1662 jako o  dešti, který nikdo nepamatoval: "...voda strhla stromy, hory pukaly a  vznikla i nová plesa...". Ale také on se o zemětřesení nezmiňuje. Pravdou je, že na Slavkovském štítu se zřejmě tyto deště projevily nejvíce, nebo alespoň pro místní lidi nejpatrněji. Prý z něho prýštila voda, i když se žádnou díru nepodařilo najít. Zřejmě šlo o nahromadění přívalové vody v jihozápadním žlabu, která se pak ve spodní části projevila ničivě zejména na stromech. Tento jev ovšem není až tak výjimečný a nesouvisí s otřesy země.

Zemětřesení tu byly, jsou a zřejmě také dále budou

Zemětřesení jsou tedy v Tatrách značně vzácným jevem. Ač jich bylo okolo 17. století popsáno poměrně hodně, při podrobném studiu tehdejších pramenů vychází najevo, že šlo "jen" o prudké deště a bouřky.

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru