Baníkov
12.4.
2011
Nejvyšší vrchol hlavního hřebene Roháčů
Jeden z nejnavštěvovanějších a nejatraktivnějších vrcholů Západních Tater a zároveň nejvyšší bod v jejich hlavním hřebeni (2178,0 m n.m.). Poskytuje fantastické výhledy i nezapomenutelné adrenalinové zážitky.
Baníkov (polsky Banówka) patří mezi nejpopulárnější vrcholy Roháčů. Ačkoliv je s výškou 2178 m až čtvrtým nejvyšším vrcholem Západních Tater - po Bystré (2248 m), Jakubiné (2194 m) a Baranci (2184 m), v hlavním západotatranském hřebeni je nejvyšším bodem. Především je ale považován za nejnáročnější úsek hřebene, díky skalnatému terénu a značné expozici.
Přechod hřebene mezi Baníkovským sedlem a Smutným sedlem (viz túru Baníkov a Tri kopy) bezesporu patří k nejkrásnějším zážitkům v tomto pohoří, nicméně je dost náročný po technické i fyzické stránce. Do Spálené doliny zde hřeben spadá kolmými stěnami a i pohled do Žiarské doliny (strmé skalnato-travnaté svahy Velkých Závratů) vzbuzuje respekt. V těchto místech došlo po pádu z hřebene již k celé řadě těžkých či smrtelných úrazů.
Prvovýstup
Údaj o prvovýstupu či prvním zimním výstupu na Baníkov není známý. Předpokládá se, že vrcholy Západních Tater navštěvovali již odnepaměti pytláci a pastevci. S výjimkou záznamů o prvovýstupech severními stěnami Plačlivého a Ostrého Roháče je známý až první hromadný zimní přechod celého hřebene Roháčů roku 1911, který je považován za největší akci zimní vysokohorské turistiky před 1. světovou válkou. Absolvovali ho známí polští horolezci a lyžaři Mariusz Zaruski, Henryk Bednarski, Józef Liesecki, Leon Loria, Janusz Žulawski a Stanislaw Zdyb. Byl to slavný čtyřdenní pochod a měl velký ohlas nejen mezi horolezci, ale i v široké veřejnosti severní oblasti Tater.
Výstupové cesty
Na Baníkov se lze dostat po 
červené turistické značce (hlavní hřebenová trasa) od Baníkovského sedla (0:30 hod) nebo od Smutného sedla přes Tri kopy a Hrubou kopu (2:00 hod), případně po 
zelené turistické značce přes Jalovecké sedlo a Príslop. Celkový čas výstupu ze Žiarské doliny přes Jalovecké sedlo je 4:00 hod, přes Smutné sedlo 5:50 hod. Doba výstupu na vrchol ze Zverovky přes Baníkovské sedlo je 4:15 hod, přes Smutné sedlo pak 5:15 hod.
Hřebenové partie Baníkova a přilehlých vrcholů (Príslop, Hrubá kopa, Tri kopy) vyžadují zkušenost s pohybem ve exponovaném terénu a odpovídající vybavení. Nebezpečné úseky jsou sice zajištěny řetězy (nedávno proběhlo přejištění kritických úseků), ale je nutná psychická připravenost. Pokud trpíte závratěmi, vyberte si raději jiný cíl.
Zajímavosti
Upozornění
Při túře na Baníkov je třeba počítat s náročným terénem a velkou expozicí, jeho přechod tedy není vhodný pro vyslovené začátečníky. Zabezpečení hřebene Baníkova řetězy bylo nedávno vyměněno a na turisty zde tak již nečíhá žádné vysloveně nebezpečné místo.
(POZOR, to platí v letních podmínkách! V zimě, kdy jsou řetězy pod sněhem, se jedná o krajně nebezpečný úsek! V zimním období však platí i v Západních Tatrách sezónní uzávěra většiny turistických tras, včetně hlavního hřebene.)
- Baníkov je možná nejnebezpečnějším vrcholem Západních Tater s poměrne bohatou statistikou smrtelných nehod. Hlavními příčinami jsou poměrně těžký terén zajištěný pouze řetězy (až II. stupeň obtížnosti podle UIAA) a velká expozice, která v případě uklouznutí může vést i k několikasetmetrovým pádům na jednu či druhou stranu hřebene. Když k tomu přidáme nedostatečné varování v turistických mapách a nulovou výstrahu přímo v terénu, nelze se divit, že tam mnoho lidí občas „potí krev“.
- Název Baníkov i jeho polský ekvivalent pochází ze slova "bane" což v místním dialektu znamená důl nebo štola. Na úpatí Baníkova se ještě v 18. století prováděly průzkumné práce s cílem těžit železo, nicméně bez valného úspěchu.
