Bystrá (2248 m)

Popis

Od autobusové zastávky Hrdovo (patří pod obec Pribylina) procházíme po široké lesní cestě mezi chatami, až přetneme magistrálu na hranici TANAPu. V lese začíná už klasický turistický chodník více stoupat, sklon však nepředstavuje větší problém, stále se drží spádu potoka. Vyjdeme z lesa a postupně se nám otevírá velmi malebná Bystrá dolina, jejíž osu tvoří potok Bystrá. Zhruba v polovině cesty dolinou je turistický přístřešek. Proti proudu jeho toku postupujeme i nadále a asi po dvou hodinách cesty dolinou jej překročíme na druhý břeh.

Stoupání dolinou se mírně stupňuje, procházíme kosodřevinou a posléze šťavnatými loukami. Po levé straně se objeví Bystré plesá, za nimi je vidět skalnatý Grúň a Nižná Bystrá, a přímo před námi už poznáme zaoblený vrchol Bystré. U ples zabočí chodník doprava, kde v prudkých serpentinách asi půl hodiny šplhá na hřeben Kobyly. V těchto místech doporučujeme zvýšenou pozornost, neboť cesta je silně poničena erozí.

Z hřebene už můžeme nahlédnout do Kamenisté doliny, na Liptovské kopy a na některé velikány Vysokých Tater. Avšak nejlepší výhled slibuje samotný vrchol, k němuž se proto vydáme doleva po hřebeni. Cesta je znepříjemněná táhlým stoupáním, a tak na vrchol Bystré dorazíme přibližně za další půlhodinu.

Výhled na východ zahrnuje kromě Liptovských kop a Červených vrchů také blízké vrcholy Vysokých Tater - Kriváň, Rysy a Vysokou, ale i vzdálenější Gerlachovský štít či Giewont v Polsku. Při dobré viditelnosti je dobře rozeznatelná i špička Jahňacího štítu (zcela vlevo). Panoramatu na západ od nás dominují Otrhance, za nimi Baranec, Ostrý Roháč a Plačlivé. Severním směrem nahlížíme do polské části Západních Tater - na Kominiarski Wierch a na hraniční hřeben Volovec, Rákoň, Lúčna. A konečně na jih od nás se nad Liptovem tyčí dlouhý hřeben Nízkých Tater.

Pro cestu zpět použijeme cestu přes Blyšť (Błyszcz), který je uzlovým bodem hlavního hřebene Západných Tater na státní hranici, po modré sejdeme do Bystrého sedla. Ze sedla pokračujeme v sestupu nejprve do Gáborovy, pak do Račkovy doliny a nakonec po žluté podél potoka Račková až k bodu, kde se připojuje Jamnícka dolina. Pak ještě asi půl hodiny šlapeme asfalt po modré k ústí doliny u Autocampu Račková. Těsně před koncem cesty se nabízí možnost osvěžení u vodní nádrže na potoce. K autobusu je nutné dojít až k hlavní cestě mezi Pribylinou a Podbanským k hotelu Esperanto.

Hrdovo (SAD, 849 m) - po Bystrá dolina (ústí, rozc. s Magistrálou) (0:30) - Bystré plesá (3:00) - Bystrá (1:00) - po Blyšť (2155 m) (0:20) - Bystré sedlo (1946 m) (0:20) - rozc. v Gáborovej dolině (0:30) - Račkova dolina (salaš) (0:30) - po rozcestí pod Otrhanci (2:00) - Račkova dolina (ústí, ATC) (0:30) - po rozcestí Pribylina, Hotel Esperanto (SAD, 805 m) (0:45).

Celkem 9:05 hod.

Pozor! S prudším stoupáním se setkáme pouze v úseku od Bystrých ples na hřeben. Více fyzicky náročné jsou pak delší varianty této túry.

V Hrdovu je zastávka autobusů SAD (jezdí mezi Liptovským Hrádkem a Podbanským), je tu také k dispozici parkoviště. Hrdovo je součást obce Pribylina. Při návratu z túry je nutné dojít z ústí Račkové doliny až k hotelu Esperanto u hlavní silnice.

• Stejně jako v původní trase sestoupíme z Bystré přes Blyšť do Bystrého sedla. Po však můžeme pokračovat hřebenem dále na Gáborovo sedlo a až z něho sestoupit do Gáborovy doliny (po ). Dál už je trasa stejná jako v předchozím případě. Varianta je o půlhodinu delší, celkem trvá 8:50 hod.
• Opět sestup do Bystrého sedla (1946 m), odtud však po vystoupíme přes Gáborovo sedlo až na Klin (2172 m). Z tohoto vrcholu potom prakticky už jen klesáme a na Končisté (1993 m) z hlavního hřebene odbočíme na . Sestupujeme prudkým svahem k Račkovým plesům a od rozcestí do Gáborovy doliny (u salaše) je cesta stejná jako u původního návrhu túry. Končíme opět u ATC Račková (5:25), celkem 10:00 hod.
• Z Blyště či Bystrého sedla můžeme zabočit doprava a po hřebenové dojdeme až do Pyšného sedla. Zde končí značená hřebenovka, a tak nám nezbývá než se spustit po Kamenistou dolinou. Ta nás dovede do Podbanského (3:00), celkem 8:30 hod.

• Bystrá je nejvyšším vrcholem celých Západních Tater, ale není součástí hlavního hřebene. Leží v jižní rozsoše, vycházející z Blyště. Ve vrcholu Bystré dochází k dalšímu větvení.
• Zajímavostí v Bystré dolině jsou plesa v karech pod Bystrou a  Nižnou Bystrou, v Západních Tatrách jinak poměrně vzácná. Pro Nižné Bystré pleso se používá také romanticky znějící název Anitino nebo Aničkino (polsky Anusine Oczko) Očko.