Dřípatka karpatská

Dřípatka

Brzy na jaře vytváří dřípatka (slovensky soldanelka karpatská, odborně Soldanella carpatica Vierh.). bezlistý stvol vysoký 5-10 cm. Na něm vyrůstají nejčastěji tři zvonkovité květy (průměr cca 1  cm) s ozdobně dřípenou korunou. Rostlina vytrvává v zemi plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají bílé kořínky. Drobné (1-2 cm) přezimující kožovité listy v přízemní růžici s lysými řapíky mají okrouhle ledvinitý tvar, svrchu jsou tmavozelené, naspodu často nafialovělé. Právě kořeny a  listy jsou rozlišovacími znaky.

Stanoviště a rozšíření

Typickým stanovištěm této rostliny jsou sněhová výležiska, mokré skály a sutiny, lesy i louky v horském až subniválním stupni. Od května do července kvete na místech, kde teprve nedávno odtál sníh. Jde o karpatský druh, jehož rozšíření na Slovensku zahrnuje oblast Babí hory, Strážovské vrchy, Malou i Velkou Fatru, Chočské vrchy, celé Tatry, Nízke Tatry, Slovenský ráj a Muráňskou planinu.

%%full%%

Dřípatka je řazena do čeledi prvosenkovitých. Její blízká příbuzná je podobná dřípatka uherská (soldanelka uhorská, S. hungarica). Je jen o maličko větší (10-17 cm) a roste ve slovenských Karpatech ve  výškách cca 770 -1700 m n.m. Odlišuje se především hnědými kořeny a  řapíky listů s 0,2-0,4 mm dlouhými chlupy.