Orel skalní

Orol skalný

S blížícím se koncem roku uzavíráme náš cyklus článků o tatranské fauně. Psali jsme už o medvědech, několika horských hlodavcích, představili jsme některé zástupce zpěvného ptactva, určitě však nemůžeme vynechat ani symbol horské oblohy - orla skalního.

Král vzduchu

Orel skalní (slovensky orol skalný, vědeckým názvem Aquila chrysaetos) patří k největším našim dravcům. Výška těla se u  dospělých jedinců pohybuje mezi 75 a 90 cm, rozpětí křídel může dosahovat až 190-225 cm.

Z evropským orlů je větší pouze orel mořský (Haliaeetus albicilla), u něhož rozpětí křídel při stejné velikosti těla dosahuje až 240 cm. Můžeme ho spatřit letět s  prstovitě roztaženými ručními letkami nad lesními porosty, spíše ho však zaznamenáme, když krouží na horách nad hranicí lesa, využívaje vzestupných vzdušných proudů.

Jak ho poznáme

Pro orla skalního je typické celkově tmavohnědé zbarvení peří, žlutavě nazlátlý týl a záhlaví, a zejména světlejší páskování na spodní straně letek a na vnitřní straně ocasu. U nejpodobnějšího příbuzného - orla královského (A. heliaca) při kořeni ocasu ani na spodině křídel světlé zbarvení nenajdeme.

%%full%%

Důležitým znakem je také pozice křídel při kroužení. Zatímco křídla o. skalního jsou při kroužení mírně zvednutá (při pohledu zpředu v podobě plochého V), o něco menší orel královský drží křídla mírně prohnutá dolů.

Zdatný lovec

V některých zemích je orel dodnes využíván k sokolnickému lovu, a  to dokonce na poměrně velkou zvěř (např. sajgy či vlci). V přírodě se však živí lovem poněkud menších živočichů, nejčastěji savců střední velikosti (zajíci, svišti, lišky, zatoulané kočky). Troufne si však i  na větší kořist, jakou jsou např. srnci či kamzíci. Pouze menší část potravy představují jiní ptáci či mršiny jiných živočichů. Drobné živočichy při útoku probodává drápy, větší usmrcuje tak, že jim pařáty zlomí vaz, nebo je jimi drží a omračuje údery křídel a  zobáku, případně jim roztrhne hrdlo.

Současné rozšíření

Areál druhu se nachází prakticky výhraně na severní polokouli. Sahá od Severní Ameriky přes Evropu až na Dálný Východ. Evropská část areálu se od 19. do 20. století značně zmenšila, rozdělila, počty ptáků se tím pochopitelně snížily. Větší populace přetrvávají na severovýchodě kontinentu či v Alpách. Oproti minulosti je však dnešní výskyt orla skalního mnohem vzácnější.

Jeho původním prostředím byly lesnaté krajiny nížin i vyšších poloh. Odtud však člověk svou činností (zejména zemědělskou kultivací krajiny, dříve také přímým pronásledováním) orla vytlačil do hůře přístupných horských oblastí. Současné hnízdní rozšíření je proto soustředěno do lesnatých horských či podhorských oblastí.

Na Slovensku v současné době hnízdí 60-70 párů orlů skalních, těžištěm výskytu slovenské populace jsou pochopitelně Tatry. Území České republiky dnes tento dravec navštěvuje pouze nepravidelně a mimo hnízdní období, ačkoliv do 19. století hnízdil celkem pravidelně např. v  Krkonoších či Beskydech.

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru