Svišť horský

Svišť vrchovský | Świstak

Nový rok začínáme novým cyklem článků o tatranské přírodě. Po řadě rostlinných druhů přišel čas podrobněji se seznámit s některými zajímavými horskými živočichy. A protože o kamzících už jsme psali podrobněji v jiných článcích, je logické začít dalším tatranským maskotem - svištěm.

+ Zobrazit více fotografií- Zobrazit méně fotografií

Kde potkat sviště

Svišť horský (slovensky svišť vrchovský, polsky świstak, vědecké jméno Marmota marmota) patří podobně jako sysel obecný k hlodavcům z čeledi veverkovitých; od veverek oba druhy odlišuje např. po(d)zemní způsob života. Na horách nehrozí, se že by si někdo spletl sviště s jakýmkoliv dalším tvorem. Potkat sviště můžete v nadmořských výškách od 1600 do 2350 m, zejména na kamenito-travnatých stanovištích s dostatečným rozhledem. Zde vytváří 10-15 členné kolonie, v nichž žijí samice a  odrostlejší mláďata, zatímco starší samci žijí samotářsky. V nám blízkých krajích žijí svišti přirozeně pouze v Tatrách (a také v  Nízkých Tatrách, kde sice v minulosti vyhynuli, ale byli v druhé polovině 19. století opět vysazeni). Další populace žijí až v Alpách.

Způsob života

Každý ví, že si svišti vyhrabávají podzemní nory. Vedle jednoduchých zásobáren, v nichž si shromažďují potravu, vytvářejí svišti spletité letní nory, do nichž se ukrývají před nebezpečím v průběhu vegetační (pro ně tedy vykrmovací) sezóny.

%%full%%

Ještě důmyslnější a  důkladněji zabezpečené jsou zimní nory, které mohou být až 20 m dlouhé a slouží k přezimování, tedy na dobu od října do dubna či začátku května. Zimní spánek svišťů je však přerušovaný. Často se při předjarním probuzení vydávají hledat čerstvou potravu a v té době jsou zranitelní. Mláďata se rodí v létě, bývá jich 2-6. Po první sezóně ještě přezimují s matkou, pak se osamostatňují. Za normálních podmínek se svišti dožívají 10-15 let.

Svišti a lidé

V přírodě nebývá velký problém sviště uvidět, ačkoli by měl být ostražitý a plachý. Někteří jedinci či celé kolonie si ale na turisty tak zvykli, že je nechají přiblížit až na vzdálenost, která přímo vybízí ke krmení z ruky. Nicméně pro milovníky přírody musí platit - divoká zvířata se zásadně nekrmí!!! Účelem svišťovy plachosti je upozornit své soukmenovce v kolonii na blížící se dravce. Pokud se však svišti při kontaktu s lidmi odnaučí ostražitosti, hrozí jim, že podlehne predátorům. Konec konců, ani před lidmi si nejsou svišti jisti životem, protože je ještě stále nepřestali lovit někteří pytláci.

Zajímavosti

  • Svišť horský, též svišť alpský (Marmota marmota) žije mezi 800 až 3200 m. n. m. v Alpách, Tatrách, Pyrenejích a na Monte Baldu u Riva del Garda v Itálii.
  • V Pyrenejích, kde vymřel již v období čtvrtohor  byl úspěšně reintrodukován v roce 1948.
  • I přesto, že svišti horskému v současné době nehrozí významné nebezpečí zániku, dříve byl hojně loven pro svůj tuk, který byl po natření na kůži  považován za lék proti revmatismu. V současné době a v budoucnosti ho však bude více ohrožovat lov pro sportovní účely. To by mohlo do budoucnosti jeho populace výrazně oslabit a napomoct tomuto svišti do kategorie ohrožených druhů.

Vyhledejte si ubytování


  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru