Vichr z hor
16.11.
2004
Nebezpečí plynoucí z větru v horách
Tradiční podzimní zábavou je pouštění draků. Vítr s nastupující zimou však neprohání jenom draky nad loukami, ale fouká o mnoho více i na hřebenech hor. S přibývající silou a také s poklesem teplot si tento meteorologický jev zasluhuje naší pozornost.
Vítr v horách a jeho nebezpečí
Vítr je na horách velmi nebezpečný až záludný. Horské hřebeny tvoří větru výrazné překážky a zatím co se můžeme delší dobu pohybovat v závětří horského štítu, tak za okamžik nás mohou překvapit silné poryvy větru. Ve štěrbinách či v sedlech může docházet vlivem zúžení prostoru k nebezpečnému zrychlení větru.
Každý z nás již určitě poznal i chladící efekt větru (windchill). Jen málo turistů si uvědomuje, že při silné rychlosti může i v létě vítr způsobit podchlazení a v zimních měsících silné omrzliny. Kromě toho samotný tlak působící na naše tělo narušuje stabilitu chůze a může jí i zcela znemožnit. Což je ještě více nebezpečné v exponovaném terénu na horském hřebeni. Tělo bojující se silnými poryvy větru se také rychle vyčerpává. V extremních případech může dojít i k ohrožení života. Kromě těchto přímých vlivů má vítr ještě výrazný podíl při tvorbě lavinového nebezpečí.
Vítr v předpovědi počasí a v terénu
Z tohoto důvodu je třeba vítr sledovat i v meteorologických předpovědích a přizpůsobovat tomu túru. A protože se jedná o hlavní meteorologickou veličinu dozvíme se o něm v každé předpovědi počasí. Nejlepší je však sledovat podrobné předpovědi pro horské oblasti, kde se můžeme dozvědět i rychlost na hřebenech.
I v terénu můžeme již při pohledu na hory odtušit hrozící vichřici na hřebenech. Varovným znakem je například rychle se ženoucí oblačnost. Více o větru napovídají i sněhová zvrásnění na svazích hor a sněhové vlajky za vrcholy, z odnášejícího sněhu silným větrem. Velmi fotogenickým příznakem je tzv. "kouřící hora", kdy se za vrcholkem hory po směru větru drží rychle se promíchávající oblak.
Trochu čísel
Užitečné informace:
Počasí v horách - Otokar Simm. Vydavatelství Alpy - Lysá nad Labem
Rychlost větru se udává v m/s. Do nějakých 5 m/s se s ním nemusíme nijak zvlášť zabývat. Při 10 m/s si již rádi natáhneme větrovku a čepici. Alarmující začínají být větry kolem 15 m/s (což je přes 60 km/h), tedy síly bouřlivého větru, který nám již může velmi ztížit chůzi.
Teplotu okolí vnímáme při proudění vzduchu subjektivně nižší, než je ve skutečnosti.
Varovný je chladící efekt větru v číslech - např. vzduch o teplotě 0°C již při rychlosti vánku 3 m/s ochlazuje povrch těla stejně, jako nehybný vzduch o teplotě -4°C. Při 5 m/s již působí ochlazení jako vzduch o teplotě -10°C a efekt větru při 10 m/s odpovídá subjektivní teplotě -16°C. Při silných vichřicích a větších mrazech dochází k ochlazení těla jako při polárních teplotách, což na odhalených místech těla vede k riziku silných omrzlin.
