Vyprávění o fauně na začátku 20. století
7.10.
2003
Zvláštnosti tatranského názvosloví
Pojďme se na chvíli vrátit do minulosti a představit si atmosféru turisticky ještě velice málo zasažených Tater. V tomto období se mimo jiné zabraňovalo pustošení tatranských lesů ziskuchtivými dřevaři velikými výkupy státem a knížetem Hohenlohe, vévodou újezdským. Co se v té době psalo o fauně Tater, si můžete přečíst v následujících odstavcích. Kéž by tomu tak bylo i dnes, hlavně v případě značně ohrožených kamzíků...
Příroda a její bohatství
Lesy tatranské jsou zamlklé, zřídka se z nich ozve ptačí zpěv, spíše nás poleká dusot zvěře. Buď je to srna, nebo divoký kanec, hledající spásu v útěku. Vlk, dříve velmi četný, byl asi před 40-ti lety v Tatrách vyhuben, ale v poslední době se opět do Tater zatoulal spolu s rysem, který se úspěšně rozmnožil. Medvěd nejen přežil, ale dále se rozmnožuje - hlavně proto, že je v Hohenložských knížecích oborách chráněn. Zastřelit tuto šelmu smí pouze vévoda nebo pozvaný host.
Zvířecí přistěhovalci
Pokusy nasadit do lesů pod Kriváněm jeleny se nezdařily, ale ve veliké Javořinské oboře chová vévoda z Újezdu asi 300 kavkazských jelenů. Podle goralů nebyly Tatry pro jeleny vhodné, ale žil zde kozorožec (poslední kus byl zastřelen roku 1872). Hohenlohe nasadil do Tater kozorožce kavkazského, kterému se dobře daří, stejně jako americkým bizonům v lesích pod Muráněm.
Ptáci prazvláštních jmen
Použité zdroje:
převzato a upraveno podle Slovenské čítanky Fr. Bílého, vydané kolem roku 1910
Liška, jezevec a vydra jsou velmi častými obyvateli tatranské oblasti. Z ptáků je to nejčastěji jestřáb; šedohnědá, bíle skvrnitá sojka, teřívek a tetřev, vzácně i rybolovky. Nad hřebeny Tater krouží orlové, v kameništích hnízdí turňovec a skrývá se pleskač. Je zde i spousta brouků a motýlů, dokonce na vrcholu nejvyššího Gerlachu byla chycena babočka topolová.
%%full%%
Svišti léčí
Hvizdot svišťů je slyšet každou chvíli. Ukrývají se v hlubokých norách, ale trpělivý turista může některého z těchto hlodavců spatřit, jak panáčkuje na zadních nohách. Po letním období s dostatkem potravy jsou dobře vykrmeni a když na podzim zalézají do svých děr, horalové je vykopávají a zabíjejí kvůli sádlu, které má údajně léčivé účinky na všechny neduhy.
Na vrcholech kamzíci
Vysoké polohy nejvíce oživují kamzíci, kteří jsou polskou ústavou a uherskými loveckými zákony chráněni, a tak se v Tatrách jejich stavy zvyšují. Těžko odejde z Tater turista, který by kamzíka nespatřil. V některých dolinách se pásávají skupiny, často až 20-ti členné, spolu s dobytkem! Kamzíky je možné pozorovat dalekohledem i z hotelů na Štrbském plese a prostým okem třeba od Popradského plesa.
Zajímavosti
- V roce 1879 koupil javorinský revír pruský princ Kristián Kraft Hohenlohe. Javorinu přetvořil v lesnickou osadu a v sídlo ředitelství svého velkostatku, nechal si zde vybudovat dřevěný lovecký zámeček a dřevěný kostel lidové architektury. V okolních lesích zřídil chov cizokrajné zvěře (kozorožci, bizoni, kavkazští jeleni), která však nebyla schopna přizpůsobit se místním podmínkám.
- V roce 1936 přešlo javorinské panství pod vlastnictví státu.
