Zónace kalamitní těžby

Rozdělení zásahových zón v národním parku

Od 19.11.2004 se vedou spory, jak naložit s lesem, který postihla větrná kalamita. Je jasné, že je třeba předejít hrozícímu přemnožení kůrovce. Také zpřístupnění cest a odklizení následků kalamity v tatranských obcích jsou důležitým úkolem nadcházejících měsíců. Avšak jedním z hlavních cílů národního parku je také zachovat dostatečný prostor pro nerušený vývoj ekosystémů.

Zásadní shoda - kolik a jak těžit

Návrh obnovy tatranských lesů, zohledňující různou přírodní hodnotu různých částí území, nedávno předložila Správa TANAPu (státní orgán, zodpovědný za přírodní hodnoty parku). V principu souhlasí i Štátne lesy TANAPu (organizace, jejímž úkolem je lesnické hospodaření ve většině tatranských lesů).

Dřevo ze  61% kalamitní plochy bude možné vytěžit úplně, při standardním nasazením techniky, za předpokladu co nejšetrnějšího postupu. Přibližně 31% polomů bude lesnicky zpracováno, ale zůstane v něm zachováno 10-30% hrubiny, tedy nejméně kvalitního dřeva, které představují tlející kmeny či stojaté zlomy. Nejcennější části parku, tedy zhruba 8% území postiženého kalamitou, by pak měly zůstat zcela bez zásahů.

Rozpory - kde netěžit

Spor mezi dvěma hlavními aktéry se týká vymezení území, které má zůstat bez zásahu. Oproti současnému odstupňování ochrany předpokládá návrh Správy TANAPu některé změny. Na značné části ploch, které dnes představují kalamitní holiny, se ještě v  období mezi světovými válkami pásly ovce či krávy. Zalesnění, které během existence národního parku obstaraly tehdejší Štátne lesy TANAP, proběhlo nárazově a nemohlo nahradit skutečný, po dlouhou dobu se vyvíjející "prales".

Do nejvyššího pátého stupně ochrany však dnes patří i část takových kulturních stejnověkých porostů. Pro ochranu přírody takové lesy představují vlastně přítěž -je nutné pro ně opakovaně vydávat výjimky ke kácení a dalším úkonům, souvisejícím s péčí o les. Navíc Štátne lesy logicky požadují hospodařit v lesích, které by bez jejich hospodaření snad ani neexistovaly. Plochu bezzásahové zóny je však třeba ještě ujasnit, neboť v řešení otázky kde má být a proč se názory Štátných lesov a Správy rozcházejí.

Je řešením nová zonace?

Správa TANAPu už několik let připravuje návrh nové zonace parku, podle nějž by v pátém stupni ochrany bylo zahrnuto opravdu to nejcennější z tatranské přírody. Jako zcela bezzásahovou, tzv. A-zónu, navrhuje Správa vyhlásit jádrovou část Vysokých Tater, bez kulturních stejnověkých lesů v okolí sídel. Naproti tomu by do zóny s pátým stupněm ochrany měla patřit i  hřebenová část Západních Tater (dnes většinou jen ve třetím stupni).

B-zóna s čtvrtým stupněm ochrany, tak zvaná nárazníková, by měla souvisle lemovat jádrové území, větší zálivy do nitra hor by tvořila jen v  místech dnešních sportovních areálů či turistických zařízení (okolí Štrbského plesa, Skalnaté pleso, Hrebienok, Račkova dolina apod.).

V nejmírnější C-zóně s třetím stupněm ochrany pak mohou ležet sídla a jejich okolí, stejně jako většina dnešních kalamitních ploch a intenzivněji využívaných lesů. Ochranné pásmo TANAPu s druhým stupněm ochrany zůstane zřejmě ve stávající podobě.

Výhled

Již devět let se vlečou kompetenční spory, v  nichž Správa a Štátne lesy obhajují odlišné přístupy k ochranným podmínkám v území. Paradoxně právě až po nedávné kalamitě lze doufat, že se urychlí vyjasnění prioritních funkcí TANAPu a do budoucna budou stanoveny jasné ochranné podmínky v různých zónách nejcennějšího slovenského národního parku.

Zdá se, že se konečně rýsuje všeobecně přijatelný plán obnovy. Doufejme, že se tak stane ke  spokojenosti ochranářů, lesníků i turistů, ale hlavně s ohledem na přírodu.

Vyhledejte si ubytování


  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru