Jalovecká dolina (1150 m)

Zimní Jalovecká dolina má v sobě něco uklidňujícího – ticho, měkké světlo mezi smrky a potok, který si i pod vrstvou ledu dál hledá cestu úzkou ledovcovou dolinou. I bez velkých výhledů do hřebenů dokáže tahle túra v zimě okouzlit svou přirozeností.

Výstup

Vyrážíme z Jalovce (≈ 690 m) od autobusové zastávky a hledáme žlutou značku, která nás dovede k začátku západní části Tatranské magistrály. Přicházíme k rozcestí Tokariny (≈ 770 m), kde se napojujeme na pohodlný lesní chodník. Po chvíli magistrála uhýbá doprava, ale my se držíme žluté, která nás vede přímo podél hučícího Jaloveckého potoka.

Stoupáme velmi mírně lesem, střídavě v zářezech svahů i přímo na dně doliny, až přicházíme k rozcestí pod Lyscom (1010 m). Zima tu umí vytvořit nádherné kulisy – ledové tůně, zavěšené rampouchy i malé ledopády, pod nimiž se ozývá tichý pohyb vody.

Za dřevěnou lávkou pokračujeme dál do užší části Parichvostu (≈ 1 050 m). Tady u zimní uzávěry doliny cesta končí. Za dobrých podmínek se tu ocitáme v opravdovém ledovém království – úzké koryto potoka je plné krásných detailů, které by člověk jinde snadno přehlédl.

Sestup

Z Parichvostu se vracíme stejnou cestou. Klesáme pohodlně lesem podél potoka, znovu míjíme rozcestí pod Lyscom, a když se obtisky bot v sněhu začnou pravidelně zvedat i klesat, víme, že se blížíme zpět k Tokarinám.

Od rozcestí už míříme zpět k Jalovci, kde se les postupně mění v okraj obce a před námi se znovu objeví zastávka autobusu či parkoviště. Zimní atmosféra doliny se od nás ale jen tak neodloučí.

Pro koho je túra?

Tato trasa je ideální pro nenáročné zimní výlety, pro rodiny i pro ty, kdo hledají klidnou procházku bez prudkého stoupání. Přestože jde o lehkou túru, zimní podmínky mohou překvapit – zledovatělá místa, úzké stezky i prudší svahy nad potokem si žádají opatrnost. S nesmeky nebo trekovými holemi však jde o příjemnou a velmi odměňující zimní vycházku.