Tahle trasa nevede na žádný velký vrchol, ale přesto má kouzlo – ukazuje Tatry jinak. Bez davů, bez spěchu, jen s vůní lesa, zurčením potoka a stopami větru, který tu před lety změnil krajinu. Naučná stezka k Rakytovským plesům nás provází místy, kde se příroda po kalamitě z roku 2004 znovu nadechuje.
Výstup
Vyrážíme od Bieleho Váhu (1 000 m), kde začíná nenápadná žlutě značená naučná stezka Rakytovská plesa. Cesta se krátce dělí s modrou značkou směrem na Štrbské Pleso, ale brzy odbočuje stranou – do ticha lesa a pramenné oblasti řeky Biely Váh (1 050 m). Tady nacházíme první zastavení – dřevěný panel vysvětluje, odkud voda přichází a kam mizí, a my sledujeme, jak se mezi kameny rodí jeden z významných slovenských toků.
Les se postupně otevírá, a my míjíme Furkotský potok (1 100 m), který sem přináší vodu z vysokých ples nad Soliskem. Stezka je chvílemi blátivá, občas procházíme vysokou trávou nebo zamokřenými úseky, kde se krok mění v pomalé našlapování. To ale jen přidává na pocitu, že jsme v opravdové divočině.
Druhé zastavení připomíná vývoj lesa po kalamitě – mezi pahýly stromů rostou mladé smrčky a břízy, v trávě se drží kapradí a borůvčí. Je fascinující sledovat, jak si příroda bere zpět to, co jí vítr vzal.
Po chvíli přicházíme k hlavnímu cíli – Nižné Rakytovské pliesko (1 311 m), jedno z nejníže položených jezer Vysokých Tater. Klidná hladina odráží oblohu i zbytky lesa kolem. O kousek výš, na dohled z chodníku, leží i Vyšné Rakytovské pliesko (1 307 m), menší a ukryté mezi morénovými valy.
Závěr cesty nás přivádí až na vrchol Rakytovec (1 325 m), nenápadný kopec s dřevěnou lavičkou a tabulí posledního zastavení. Odtud vidíme daleko – na jih k Nízkým Tatrám a na sever k Kriváni (2 494 m), který se tyčí v dálce jako kamenný symbol celých Tater.
Sestup
Z Rakytovce se stezka stáčí zpět lesem a klesá do známého terénu. Postupně se opět napojujeme na zelenou značku směrem na Štrbské Pleso (1 346 m). Cesta dolů má jiný rytmus – pomalejší, klidnější, s více vnímáním detailů. Vidíme, jak se světlo mění mezi mladými stromy, jak se voda třpytí mezi kameny, jak příroda dýchá vlastním tempem.
Když se znovu objevuje Biely Váh, máme pocit, že jsme prošli malým kusem živého příběhu – příběhu obnovy, klidu a tiché síly hor.
Pro koho je túra?
Stezka k Rakytovským plesům je ideální pro rodiny s dětmi, nenáročné turisty nebo ty, kdo hledají klidný den v přírodě. Přestože trasa není dlouhá, vede místy podmáčeným terénem, takže se hodí pevná obuv a trochu trpělivosti.
Naučná stezka nabízí víc než jen výlet – je to malá lekce o tom, jak se les dokáže znovu postavit, jak voda formuje krajinu a jak ticho může být tím největším zážitkem v Tatrách.
Trasa
Biely Váh (1215 m) – Rázcestie Jambrichovo (1225 m) 0:02 – Rakytovské plieska (1307 m) 1:10 – Pod Rakytovcom 0:45 – Rázcestie Jambrichovo 0:20
Varianty
Nástup k východišti Biely Váh lze změnit a lze vycházet ze Štrbského Plesa (navíc 1:00 oběma směry) případně z Troch Studničiek (1:20 oběma směry). K Rakytovským plesům se dostanete i z odbočky na Tatranské magistrále.








