Astronom, který miloval mraky

Mládí Antonína Bečváře

RNDr. Antonín Bečvář (* 10.6.1901 Stará Boleslav – † 10.1.1965  Brandýs nad Labem), jeden z nejvýznamnějších českých astronomů 20. století, se narodil 10. června 1901 ve Staré Boleslavi. Už v mládí v Brandýse nad Labem na zahradě postavil malou hvězdárnu, která se brzy stala známým místem astronomických pozorování. Po studiích oborů klimatologie a astronomie na UK v Praze nastoupil v  roce 1937 jako státní klimatolog na Štrbském Plese, kde v prostorách hotelu Kriváň vybudoval první tatranskou hvězdárnu a začal provádět systematická pozorování.

Z Hurbanova na Skalnaté pleso

Po vzniku Slovenského štátu a po zrušení Československé astrofyzikální observatoře ve Staré Ďale (dnes Hurbanovo) docílil toho, že 600 mm výkonný reflektor byl převezen na Skalnaté Pleso, kde v letech 1941 - 1943 inicioval (po jednáních se slovenskou vládou) výstavbu nové observatoře, kde se stal později ředitelem. V roce 1945, při ústupu německých vojsk, se mu podařilo přesvědčit důstojníky Wehrmachtu, aby hvězdárnu nevyhodili do vzduchu a byla tak zachována pro budoucí generace.

%%full%%

Devatero řemesel

Antonín Bečvář byl člověk četných zájmů, zvyklý usilovně a  systematicky pracovat. Kromě astronomie dobře rozuměl meteorologii, fotografoval přírodu Tater a zejména atmosférické jevy, což vyústilo v  neobyčejné dílo Atlas horských mraků (1953) a  několik krátkých filmů o vývoji oblačnosti a horských mraků. Rád podnikal horské túry a Tatry zachytil v barevné publikaci Vysoké Tatry (1948). Dobře hrál na klavír i housle, napsal i  literární novelu. Kde na všechno bral čas těžko uvěřit.

Jako muž na Měsíci s nebeskými atlasy

Světové proslulosti dosáhl vydáním hvězdných atlasů. Jako první vyšel v roce 1948 Atlas Coeli Skalnaté pleso* a  dále pak atlasy Eclipticalis a Borealis (1958) a Atlas Australis (1964). Atlasy vyšly i v zahraničí a dodnes se používají v mnoha hvězdárnách po celém světě. V oblasti astronomie se věnoval dlouhodobému pozorování sluneční fotosféry a výzkumu meziplanetární hmoty i komet (objevil např. komety 1942 IV a 1947 III) a meteoritů. Jménem Bečvář je pojmenován jeden z  kráterů na odvrácené straně měsíce (1970) a planetka číslo 4567.

Ze Skalnatého plesa do Brandýsa

V roce 1951, ve svých 50 letech, byl Antonín Bečvář z postu ředitele hvězdárny odvolán, stal se nepohodlným tehdejšímu režimu. Vrátil se do rodného Brandýsa, opravil hvězdárnu a stále pracoval na hvězdných atlasech. V Brandýse žil velmi skromně se svou paní až do své smrti v roce 1965, stranou oficiálního vědeckého zájmu. Po jeho smrti profesor Zdeněk Kopal, světově uznávaný astronom českého původu, napsal: "Smrtí Dr. Antonína Bečváře ztratili českoslovenští astronomové jednoho ze svých nejvýznamnějších kolegů a svět nejdůležitějšího přispěvatele astronomické kartografii všech dob". Od roku 2001  (100. výročí narození) najdeme pamětní desku nejen v Brandýse, ale i na Skalnatém Plese.

Vzpomínka na doktora Bečváře

Až během svých letních dovolených navštívíte Vysoké Tatry a vystoupíte z lanovky na Skalnatém plese, nebo se půjdete projít okolo Štrbského plesa, věnujte tichou vzpomínku životu a dílu tohoto neobyčejného člověka, astronoma, který miloval mraky.

• Atlas Coeli Skalnaté Pleso 1950.0 je soubor 16 hvězdných map, na kterých je v měřítku 1° = 0,75 cm zobrazená celá hvězdná obloha v souřadnicové síti.

• Mezinárodní astronomická unie na jeho památku nazvala v roce 1970 jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce - Bečvář.