Jasoň červenooký

Jasoň červenooký

I letos budeme na Tatry.CZ pokračovat v publikování článků o zajímavých představitelích tatranské flóry a fauny. Vloni jsme si přiblížili několik nejtypičtějších zástupců vysokohorských savců a ptáků, teď jsou na řadě živočichové bezobratlí.

Vzhled a způsob života

Jeden z nejkrásnějších denních motýlů, které můžeme v Tatrách obdivovat, se česky i slovensky jmenuje jasoň červenooký (vědecký název Parnassius apollo). Dvě červená "oka" na zadních křídlech kontrastují s jinak jednoduchým, černo-bílým zbarvením. Právě tato barevná kombinace dodává jasoni elegantní a nápadný vzhled. I svým chováním patří tento druh k výrazným motýlům. Vytrvale poletuje třepotavým letem nad osluněnými stanovišti, přičemž se vůbec nebojí přiblížit až přímo k člověku.

Jeho výskyt je vázán na otevřené nelesní biotopy, zpravidla ranná sukcesní stadia s nezapojenými bylinnými až křovinnými porosty. Přednost dává vápencovým podkladům, zpravidla svahům s jižní expozicí, porostlým nízkou stepní a skalní vegetací (skály, vyprahlé kamenité svahy či pastviny). Zde se mohou vyvíjet housenky, úzce vázané na sukulentní rozchodníky (zejména rozchodník bílý), současně zde snadno naleznou svou potravu (nektar kvetoucích rostlin) i dospělci.

Rozšíření

Ačkoli se jedná o motýla vázaného na xerotermní (výsušná a  výhřevná) stanoviště, jeho vertikální rozšíření sahá od nížin až do vysokých hor (cca 1800 m n.m.). Geografický areál zahrnuje ostrůvkovité výskyty od jižního Španělska, přes Střední Evropu, Skandinávii, Střední Asii a jižní část Sibiře až po Zabajkalí a  Mongolsko. V převážné části Evropy jasoň za poslední století ustoupil či zcela vyhynul. Mimo jiné vymizel i v České republice, poslední nález byl zaznamenán v roce 1935 u Znojma. Naštěstí zásluhou repatriace (opětovného vysazení) jedinců ze Strážovských vrchů v roce 1986 u nás dnes přece existuje jedna populace, obývající vápencové lomy a přilehlé okolí u Štramberka na Moravě.

Na Slovensku druh přežívá v řadě pohoří, k hlavním oblastem výskytu patří samozřejmě Tatry, zejména Belianské a vápencová část Západních, dále Strážovské vrchy, Slovenský kras, Slovenský ráj ad., avšak i zde na některých lokalitách došlo k  úbytku početnosti (Súlovské skály, Vršatec) až vymizení (např. Temné Smrečiny ve Vysokých Tatrách). Podobně tomu je i jinde v Evropě, a tak i  tam přichází ke slovu záchranné repatriační programy (úspěšné např. v Polských Pieninách či v Bavorsku).

Proč je vzácný

Hlavním požadavkem jasoně červenookého na životní podmínky je existence stepních či skalních xerotermních biotopů, na nichž nachází vhodné prostředí především živné rostliny úzce potravně specializovaných housenek. Takové lokality dlouhodobě pomáhala udržet pastva dobytka (zvláště koz a ovcí), na horách mohou obdobně fungovat např. stáda kamzíků. Ustane-li pastva, dochází k  zarůstání lokalit vysokými rostlinami, které potlačují druhy stepní vegetace.

Dospělí motýli (imaga) jsou dosti mobilní, takže by se mohlo zdát, že se mohou v případě zhoršení lokálních podmínek "přestěhovat" jinam. Jenže změny biotopů (omezení pastvy, spontánní zarůstání či záměrné zalesňování) zasáhly převážnou část někdejšího rozšíření a  tak se zachovaly jen populace ve vyšších horách, zejména tam, kde se dosud v rozsáhlém měřítku pase (Alpy, Balkánský poloostrov).

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Liptov
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách
  • Slovakia Tatry
  • Alpenverein Edelweiss

Top

↑ nahoru