Rdesno hadí kořen
20.1.
2003
Hadovník väčší
Roste na vlhkých horských loukách, slatinách. Název charakterizuje tvar oddenku. Rdesno pomáhá i jako léčivka.
Rdesno hadí kořen
Název rdesna (Bistorta major, synonymum Polygonum bistorta) byl odvozen od charakteristického tvaru oddenku. Ten je ztlustlý, hnědé barvy a vždy zahnutý do tvaru písmene S, takže může připomínat stočeného hada (latinský název "bistorta" znamená "dvakrát točená").
Z oddenku vyrůstají při zemi poměrně velké, podlouhle vejčité listy s dlouhým řapíkem. Mnohem nápadnější jsou však 30-120 cm vysoké lodyhy, jež na svém konci nesou půvabné růžové "kartáčky" (ve skutečnosti jsou to složené klasy květů). Květy jsou pro svůj nektar oblíbenou pastvou včel, které pak roznášejí pyl - v jediném květenství se najednou může vytvořit až kolem 3 000 000 pylových zrn.
Rozšíření druhu v ČR i na Slovensku je velmi široké, najdeme ho zpravidla na mírně vlhkých až mokrých trávnících, těžiště jeho výskytu je však od pahorkatin výše. V Tatrách vystupuje rdesno hadí kořen v alpínském stupni až cca do 2200 m n. m. Ačkoli dříve se vyskytovalo hojněji i v nížinách, vlivem odvodňování a rozorání vhodných stanovišť v nižších polohách ustupuje. Naopak na horách - v Tatrách podobně jako např. u nás v Krkonoších - pokrývá rdesno některé louky v celých kobercích, avšak místní ochranáři z toho nemají velkou radost.
Využití
V minulosti se hadí kořen používal v léčitelství, především jako protilátka při hadím uštknutí, ale i k zastavení krvácení.
Zajímavosti
- Rdesno hadí kořen je živnou rostlinou housenek jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy ohniváčka rdesnového (Lycaena helle). Tento druh je u nás v České republice již bohužel vyhynulý.
- Dřívější pravidelné kosení a spásání luk dobytkem nepřipustilo masivní převládnutí některého druhu, a proto horské louky byly druhově bohaté. V nedávné minulosti však umožnil ústup tohoto obhospodařování rdesnu rozrůst se do množství, které už vytlačuje jiné luční rostliny a porosty se tak stávají chudšími.
