Svinica

Svinica (pol. Świnica) je prvním uzlovým bodem hlavního hřebene Vysokých Tater od západu. Má dva, z dálky patrné, vrcholky a po turistické značce je přístupný pouze vyšší (2301 m), na ten o 10 m níže (tzv. taternicky) značka již nevede. Někteří Svinicu chápou jako trojvrchol, když tím třetím vrcholkem je Svinická Kopa (2298 m) (Świnicka Kopa).

Z vrcholu Svinice, kterou prochází státní hranice Polska a Slovenska, vidíme do významných tatranských dolin. Z jihu z Podbanského až sem vede dlouhá Tichá dolina. Sever vyplňuje mohutná Dolina Gąsienicowa. Z uzlu na vrcholu vychází přes sedlo Zawrat (značeno) rozeklaná rozsocha, jíž popularitu zajistila nejobtížnější tatranská cesta Orla Perć. Západním směrem vede turistická cesta přes Ľaliové sedlo na hřeben Červených vrchů (Czerwone Wierchy) a na mýtický Giewont. Zhruba uprostřed hřebene je lanovkou dostupný Kasprov vrch (Kasprowy Wierch), odkud se zpravidla zahajuje výstup hřebenem na vrchol Svinice.

Výstupové cesty

Prvním doloženým výstupem na vrchol je výprava Stanislawa Staszice z roku 1805, ale ta na vrchol nevystoupila. Na nižším vrcholu byl první neznámý rakouský důstojník v roce 1822, když prováděl topografické měření. Na hlavním vrcholu stanula jistě až výprava Macieje Sieczky a jeho druhů v roce 1867.

Prvním horolezcem, který se na vrchol Svinice dostal v zimě byl Jerzy Maślanka 30. prosince 1907.

Výstup

Na vrchol se vystupuje (turisticky) ze dvou směrů, od sedla Zawrat (50 min.) i od Svinického sedla se jedná o namáhavé a technicky náročné výstupy. Odměnou za rychlý výškový postup za pomocí dlouhých řetězů je krásný pohled z vrcholu. Díky lanovce na Kasprowy Wierch je Svinica poměrně snadno dostupná (1:40) a od Svinického sedla k ní míří v sezóně zástupy lidí. Často se přechod přes vrchol spojuje se slavnou cestou Orla Perć, která má svůj počátek v sedle Zawrat.

Z horolezeckého pohledu jsou nejatraktivnější stěny spadající do doliny Gąsienicowe.

• Současný Świnica i dřívější název vrcholu Dźwinia rock, rock Szwinia, Świnnica (slov. Svinica, něm. Schweinkopf) napovídá, že goralům, prvním turistům a horolezcům hora připomínala prase nebo prasečí hlavu.
• Svinica je častým terčem blesků za bouřek, podobně jako kříž na Giewontu. Došlo zde k mnoha smrtelným případům (známý je případ smrti 6 skautů při bouřce v roce 1939).