Upolín nejvyšší
3.3.
2003
Žltohlav najvyšší
Upolín je naprosto nezaměnitelná ozdoba horských luk a pramenišť, vzácněji se s ním můžeme setkat i v nižších polohách, například na okrajích vlhkých lesů.
Upolín nejvyšší
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus Crantz) se vyskytuje ve skupinách, někdy dokonce vytváří celé souvislé porosty. V Tatrách leží těžiště jeho rozšíření mezi 1500-2100 m. Upolíny najdeme na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na prameništích, objevuje se i v nížinách (odkud ustupuje), nejhojnější je v horském a subalpínském stupni.
Výška rostliny je proměnlivá, průměrně 30-60 cm, výjimečně dosahuje až 1 m, na alpínských loukách vysokých Karpat však bývají lodyhy většinou nižšího vzrůstu. Žluté "hlavy" upolínů jsou tvořeny netypicky - nikoliv korunními, ale zbarvenými kališními lístky, které jsou stěsnány do téměř uzavřené koule o průměru 3-4 cm. Koruna je přeměněna v nenápadné medníkové lístky, které jsou skryty uvnitř květu a nesou na sobě medníky - prohlubeniny s hustým nektarem.
Květ většinou zůstává zavřený, pouze za pěkného počasí se objevuje uprostřed na jeho vrcholu malý otvor. Toho využívají opylovači (hlavně drobné mušky a brouci), kteří tak mohou proniknout k nektaru a pylu. Zároveň zde nacházejí vhodnou ochranu před rozmary počasí a úkryt na noc. Uvnitř květu je totiž i za nepohody dokonalé sucho, při ochlazení se zde také udržuje o něco vyšší teplota než v okolním ovzduší.
Využití
Upolín patří mezi jedovaté rostliny. Obsahuje alkaloidy.
%%full%%
Zajímavosti
Upolín nejvyšší patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). Na Slovensku je z hlediska ohrožení řazen k druhům zranitelným (VU).
Upolín patří do čeledi pryskyřníkovitých a podobně jako řada dalších z této čeledi obsahuje jedovaté alkaloidy. Dobytku proto nechutná. V zahradách se často pěstují rostliny s otevřenými květy v různých odstínech žluté a oranžové barvy, jsou však hybridního původu - odborně se označují jako T. hybridus.
