Ve Vysokých Tatrách autoři sjezdy klasifikovali různými stupnicemi, systém je nejednotný a nepřehledný.
6 dílná stupnice
Nejčastěji je vidět 6 dílná stupnice, jejímž autorem je Henryk Wenerski a vydal ji v průvodci: Narciarstwo wysokogórskie.
Stupnici použil i Bohuš Štofan v publikaci: Extrémne lyžovanie a v popisech sjezdů v časopise Jamesák. Je to bodová klasifikáce pro nejtěžší místa, které se v cestě nacházejí. Mezistupně se označují znaménky + a -. Náročnost se zvyšuje exponovaností svahu a popisuje se slovně (mírně exponovaná, exponovaná, velmi exponovaná).
| I |
velmi lehká |
do 30° |
| II |
středně lehká |
do 40° |
| III |
lehká |
40° místy 45° |
| IV |
středně těžká |
40 - 45° |
| V |
těžká |
45 – 50° |
| VI |
velmi těžká |
50 - 55° |
Traynard stupnice (bodová klasifikace)
Přehledná a jednoduchá stupnice se 7 stupni, které dávají lyžařům dobrý přehled o náročnosti skialpinistického sjezdu. Použil ji Stano Klaučo ve svém Výběru skialpinistických a lyžařských túr:
- S 1: Lehký terén. Není nutné ovládat speciální lyžařskou techniku. Jde například o údolní terény vedoucí lesem.
- S 2: Široké svahy, nízká strmost (25°), potřebná je technika ovládání lyže ve smyku a schopnost točit ve sněhu různé kvality.
- S 3: Strmost do 35° (ekvivalent černých sjezdovek). Lyžař musí být schopen točit v každém typu sněhu. Velké svahy s malou expozicí. Potřebná je schopnost kontrolovat lyže v oblouku.
- S 4: Strmost do 45° při malé expozici; anebo od 30° do 40° při velké expozici nebo s úzkými pasážemi. Nutná velmi dobrá lyžařská technika. Velké svahy s rostoucí expozicí anebo kuloáry se zúženým terénem.
- S 5: Svahy od 45 do 50° nebo strmější pokud je expozice menší. Možné už od 40° při velké expozici. Nutná perfektní technika lyžování. Strmé stěny a kuloáry.
- S 6: Strmosť okolo 50° při velké expozici. Přes 55° pokud je menší expozice a krátké úseky strmější části. Svahy s velkou expozicí.
- S 7: Strmost v částech 60° anebo více, nebo svah obsahující skoky přes terénní překážky ve velmi strmém a exponovaném terénu.
Expozice sjezdů (stupnice Volo)
Čtyřbodová stupnice (E1, E2, E3 a E4) informující lyžaře o expozici skialpinistického sjezdu. Expozici určuje charakter terénu (strmost svahu, délka a poloměr kuloáru, překážky na svahu (skalní prahy, séraky, trhliny), které mohou lyžaři při případném pádu způsobit zranění či smrt. Hodnota expozice je závislá na sněhových podmínkách.
- od 30° je nemožné zastavit pád na zledovatělém sněhu
- od 40 - 45° je nemožné zastavit rozběhnutý pád i na běžném sněhu
- od 50° pokud se nepodaří zastavit pád okamžitě, pak není možné ho zastavit i v hlubokém sněhu
Další možnosti
Při skialpinismu se můžeme setkat s dalšími možnými hodnoceními vysokohorského terénu. Problematice stupnic, použitých i na Slovensku, se věnuje na svých stránkách Slovenská skialpinistická asociace.
Průvodci pro skialpinisty
- Narciarstwo Wysokogórskie w Polskich Tatrach Wysokich, Karol Źyckowski, Józef Wala - Sklep Podróžnika, Warszawa, 2004
- Výber skialpinistických a lyžiarských túr, Stanislav Klaučo - Horský internetový klub, n.o., Bratislava, 2002
- Extrémne lyžovanie, Vysoké Tatry - Dolina Bielej vody, Skalnatá dolina, Malá Studená dolina, 1.diel, Bohuslav Štofan - Tatrya, Poprad, 2000
- climber.skialpfest.sk - informace o sjezdech na Slovensku, Miro Peťo
Tagy:
Skiareál,
Skialpinismus,
