Extrémně náročná vysokohorská túra, technicky obtížný je závěrečný výstup ze Svinického sedla na Svinicu. Délka této trasy ze Slovenska je velmi dlouhá a jako jednodenní túra je vhodná pouze pro turisty s výbornou fyzickou kondicí.

První část až do sedla Závory je popsána v túře Hladké sedlo.
V sedle Závory se napojíme na červenou značku, kterou sestupujeme do Zadní Tiché doliny. Postupně se nám po pravé straně odhaluje Svinica - cíl naší cesty. Bohužel značně ztratíme výšku (téměř 600 m) než se dostaneme na rozcestí pod Suchým sedlem se žlutou značkou na niž odbočíme. Dostaneme se tak až do pásma lesa, z kterého nás žlutá vyvede asi po půlhodině. Stoupání do Suchého sedla krátkými serpentýnami je poměrně náročné. Odměnou je všudypřítomná vysokohorská květena, stezka totiž prochází bohatými horskými lukami, které jsou v těchto místech úplnou botanickou zahradou.
Suché sedlo a Kasprov vrch (1986,7 m) jsou značně frekventovaným cílem polských turistů, proto se připravte na velké množství lidí. Důvodem je snadná dostupnost kabinkovou lanovkou z Kuźnic u Zakopaného. Cesta ze Suchého až na Svinické sedlo je bez obtíží a ani příliš nestoupá. Před sebou vidíme Svinicu a Kościelec (2155 m), dále vlevo pak krásné plesa v Dolině Gasienicowe. ze Západních do Vysokých Tater přejdeme v Ľaliovém sedle a pomalu můžeme sbírat síly na závěrečný, těžký výstup na Svinicu.
Ze Svinického sedla je to ještě 251 výškových metrů na vrchol a stezka se prudce zvedá. Nejprve chodníkem, později po kamenech a skále pokračujeme vzhůru. Vzhledem k náročnosti jsou některé úseky zabezpečeny řetězi. Na trase může být značné množství turistů. Vrchol Svinice nejprve zprava obcházíme, poté se stezka stáčí zpět vlevo nahoru a témeř až na vrchol docházíme po řetězech.
Výhled ze Svinice je nádherně panoramatický a nezvyklý pro ty, kteří znají pouze výhledy z jiných turisticky dostupných tatranských vrcholů. Přímo pod námi se třpytí Zadni Staw Polski v Dolině pięciu Stawów Polskich, šikmo nad ním je Hladké sedlo (1993,4 m). Úchvatný je pohled na Kriváň (2494,7 m), na západě máme závěr Tiché doliny jako na dlani a za ním vykukují vrcholky Západních Tater. Slovenské Vysoké Tatry tvoří oblouk mezi jihem a východem na horizontu.
Sestup vede stejnou cestou a vrátíme se tak až na rozcestí pod Suchým sedlem v Tiché dolině. Odtud nás čeká docela nezajímavý a především namáhavý pochod po asfaltové cestě dlouhou Tichou dolinou, který nám čas od času aspoň trošku zpestří pohledy na okolní přírodní scenérie. Po žluté značce dojdeme až na Podbanské.
Podbanské (parkoviště, SAD) (950 m) - po
horáreň Tichá (0:30) - po
rozc. Pod Grúnikom (1:00) - po
rozc. Hlinská dolina (1411 m) (3:00) -
rozc. Temné smrečiny (0:15) - sedlo Závory (1876,5 m) (1:20) - po
rozc. pod Suchým sedlem (1:30) - po
Suché sedlo (1949,1 m) (1:30) - po
Ľaliové sedlo (1951,8 m) (0:20) - Svinické sedlo (2050 m) (0:35) - Svinica (2301 m) (0:45) - zpět stejnou cestou až na rozcestí pod Suchým sedlem (3:05) - po
rozc. Pod Tomanovou (1166 m) (0:30) - horáreň Tichá (2:45) - Podbanské (0:30).
Celkem 17:35 hod.
Pozor! Túru lze zkrátit tak, že jako výstupovou i sestupovou trasu zvolíme Tichou dolinu (celkový čas je potom 13:25 hod.). Namáhavý je zejména dlouhý pochod dolinami, který je bohužel z větší části po asfaltu (v Kôprové dolině 9 km, v Tiché 12 km asfaltu) a překonání značného převýšení, neboť sestupem ze sedla Závory nasbírané metry ztratíme. Proto doporučujeme na Svinici vystupovat z Polska.
V případě zhoršeného počasí nedoporučujeme pokračovat v cestě, turistické přístřešky najdete na rozcestích do Temných smrečin, do Hlinské doliny, u Tomanovské doliny. Navíc v Kôprové dolině a ve spodní části Tiché doliny jsou další tur. přístřešky.
Po vstupu Slovenska a Polska do schengenského prostoru již není přítomnost státní hranice problém. Je nutné ovšem respektovat návštěvní řád obou národních parků.
Parkoviště a zastávky SAD jsou na Podbanském a na Troch Studničkách.
Komentáře ke článku
Přidat nový komentář