Tatranské šelmy a člověk

Medvědi, vlci a rysi. Všichni jsou součástí přírody. Stejně jako člověk.

Vrcholoví predátoři dnes patří mezi nejvzácnější součásti přírodního prostředí. Zatímco na většině území střední Evropy byli již vlk, medvěd i rys vyhubeni, v Tatranském národním parku dosud žijí všechny tři druhy těchto ohrožených dravců. Jak se jim v Tatrách daří a jak se s nimi žije místním obyvatelům?

Hnědý maco

Největším živočichem Tater je bezesporu medvěd hnědý (Ursus arctos). Ačkoli dnešní medvědi již nedorůstají velikosti svých pravěkých jeskynních předků (kdo byl ve Važecké jeskyni, má s čím srovnávat), stále jsou to majestátná zvířata. Své by mohli vyprávět např. turisté, kteří se koncem září 2006 opakovaně setkali s medvědem v Roháčské dolině přímo u turistického chodníku a  museli dokonce požádat o pomoc horskou službu.

My (Tatry.CZ) jsme ve stejné době slyšeli medvědí řev pod Rozsutcem v Malé Fatře, a po pravdě řečeno, už i to vzbuzuje respekt. Podle dostupných údajů ve slovenských Tatrách aktuálně žije asi 70-80 medvědů, na polské straně hor je jejich výskyt naopak velmi vzácný.

Medvědi a civilizace

Početnost medvědů v tatranské oblasti je asi na horní hranici žádoucího stavu. Další nárůst medvědí populace je problematický hlavně z  důvodů bezpečnosti návštěvníků i obyvatel národního parku. Prostorové nároky medvědů způsobují vytlačování mladých jedinců do okrajových oblastí parku.

Pokud takoví medvědi musí využívat teritorium sahající až do okolí turistických stezek či do osídlených oblastí, může docházet k přímým střetům s turisty nebo k tomu, že si zvyknou na přítomnost člověka a získávají potravu třeba z popelnic v lidských sídlech. Takoví "problémoví" jedinci pak často musí být odchyceni (a např. umístěni do ZOO), v krajním případě připadá v úvahu i mimořádný odstřel nebezpečných jedinců.

Vlk a rys

Na rozdíl od medvědů, přítomnost vlků a rysů v tatranských lesích v dnešní době není nijak nápadná. Rys je dlouhodobě součástí zdejší krajiny, člověku se však zcela vyhýbá. Loví kořist nanejvýš do velikosti srnce, střet s turistou tedy v žádném případě nehrozí. Ani vlci pro člověka nepředstavují nebezpečí. Loví především v  noci, jejich kořistí jsou hlavně slabší a nemocné kusy jelení, srnčí a  černé zvěře, jejichž populace se tímto způsobem účinně ozdravují.

V přirozeném prostředí jsou predátory regulované stavy zvěře např. méně náchylné k šíření chorob a parazitů. Pouze v období nedostatku se i vlk či rys mohou uchýlit k jiným druhům kořisti (výjimečně např. i  kamzíci). V Tatrách se v současnosti zdržuje pravděpodobně jen jedna vlčí smečka, přecházející občas hranici mezi slovenskou a polskou částí parku.

Dravci v zimě

Čas od času se i vlčí smečka ukáže u lidských příbytků. Zvláště se to stává v době, kdy vlci doplňují energetické rezervy, jako třeba na podzim 2006, kdy na salaši v Bobrovecké dolině strhli několik ovcí. Běžnější však bývá jejich pozorování v zimě, kdy v  důsledku hladovění ztrácejí i šelmy částečně svoji plachost. Z  předjarním období pak pocházejí četné zprávy o pozorování medvědů, vyhrabávající z lavinových polí zdechliny.

Medvědi totiž neupadají do pravého zimního spánku, přečkávají tímto způsobem pouze nejnepříznivější části zimy. Kvůli extrémně teplé letošní zimě se medvědi sotva uložili k odpočinku, a už se s jarním sluníčkem opět probouzejí. Není proto vyloučeno, že např. při výletu do Tiché či Kôprové doliny můžete i v této době narazit na čerstvé stopy medvěda, shánějícího něco k snědku.

Vyhledejte si ubytování


Novinky na váš e-mail

 

  • Liptov
  • Slovakia.travel
  • Horská záchranná služba
  • Union Pojišťovna
  • Booking.com - rezervace ubytování v Tatrách

Top

↑ nahoru