Každá větší ztráta krve ohrožuje zraněného selháním oběhu, t.j. šokem.
Tento stav se projevuje bledou kůží, pokrytou studeným potem, okrajové části těla jsou chladné, tep je zrychlený a později nehmatný.
Dostavuje se žízeň, rychlé povrchní dýchání a případně zvracení. S rozvojem šoku přechází bledost v šedomodré zbarvení kůže, nakonec se dosavuje bezvědomí a smrt.
Zapamatujme si, že šokem není leknutí, duševní otřes ani nervové zhroucení.
Důležité zásady prevence a léčení šoku shrnuje pravidlo pěti "T":
ticho, teplo, tišící prostředky, tekutiny, transport.
Pravidlo pěti "T" neplatí vždy doslova, závisí na stavu zraněného - tišící prostředky nepodáváme při: zvracení, zranění hlavy, břicha a při bezvědomí.
Tekutiny nepodáváme při rozvinutém šoku, bezvědomí, při podezření na poranění břicha a při nucení na zvracení.
Žízeň zraněného tišíme otíráním rtů a obličeje vlhkým šátkem (kapesníkem). Alkohol je zakázán! S postiženým co nejméně pohybujeme a nenecháváme jej sedět ani stát.