Rysy

Rysy mají v hlavním hřebenu Tater hned tři vrcholy: Po turistické značce je přístupný pouze severozápadní, geomorfologicky hlavní (uzlový) vrchol (2499,6 m), z něhož vybíhá k severu rozsocha Nižných Rysů a Vyšného Žabího štítu. Nejvyšší kótou je však prostřední vrchol (2503 m), třetí, jihovýchodní vrchol (2473 m) se pak již snižuje směrem k sedlu Váha.

Z vrcholu Rysů můžeme shlédnout hned do několika významných tatranských dolin. Na severozápadě leží asi nejznámější polská Dolina Rybiego potoku s plesy Morskie Oko a Czarny Staw pod Rysami. Na východ od hraniční rozsochy Vyšného Žabího štítu nahlížíme do Ťažké a Zmrzlé doliny, tzv. „visutých“ dolin v rámci rozlehlého systému Bielovodské doliny, která se odtud táhne k severovýchodu. K jihu a jihozápadu se můžeme kochat výhledem do Mengusovské doliny a jejích odnoží – Doliny Žabích ples a Kotlinky pod Váhou. Tato kotlinka (uzavřená na východě hlavním hřebenem a masivem Vysoké a na jihu Popradským hřebenem) je známá především díky Chatě pod Rysmi – nejvýše položené chatě v Tatrách.

Výstupové cesty

Jako první na vrchol vystoupili Eduard Blásy s vůdcem Jánem Rumanem Driečnym st., a to 20. června 1840. Sám Blásy přitom označil svůj výstup spíše za náhodu. Slavný stařičký, ale přesto čilý vůdce Ján Ruman Driečny mu tehdy jako dvacetiletému nabídl túru „do téměř nenavštěvované Mengusovské doliny a podle možnosti na některý vrchol v pozadí, odkud bychom viděli neznámé kraje na haličské straně“ (citace z Blásyho vlastního popisu výstupu, uveřejněném až v roce 1883 v novosmokovském časopisu Tátra-vidék, Tatranský kraj). Od sedla Váha, kde byl Ruman do té doby již dvakrát, hnala oba prvovýstupce na vrchol hlavně naděje uvidět bajkami opředená polská plesa, a zejména Morské oko.

Možná i na základě publikace tohoto výstupu se hned o rok později (v dubnu 1884) podařil německému alpinistovi a vojenskému důstojníkovi Theodoru Wundtovi první výstup v zimních podmínkách. Doprovázel ho při tom vůdce Jakub (Jakob) Horvay ze Staré Lesné.

Výstup

Ze slovenské strany se jedná o fyzicky dosti namáhavou (hlavně délkou a převýšením), ale velmi populární túru, hlavně kvůli nádhernému výhledu z vrcholu. Cesta je přitom poměrně pohodlná, úsek nad Žabími plesy zajištěný řetězy však bývá problematický vzhledem k velkému množství turistů procházejících v obou směrech. Zvýšenou pozornost vyžaduje přechod sněhového pole mezi Chatou pod Rysmi a sedlem Váha. Turistická cesta z Polska vede od Morskieho Oka a Czarneho Stawu strmými severozápadními svahy, i zde je v několika místech fixní jištění pomocí řetězů. Na vrcholu byl v nedávné minulosti zřízen hraniční přechod, který však se vstupem Slovenska i Polska do schengenského prostoru už pozbyl administrativního významu. Z horolezeckého pohledu je nejatraktivnější 400 metrová východní stěna spadající do Ťažké doliny.

• Název hory nemá nic společného s rysem – kočkovitou šelmou. V polštině "rysa" či "risa" znamená "čára, linka". Důvodem je výrazný, dlouhodobě vysněžený, žlab pod vrcholem, viditelný jako zřetelná bílá linie z polské strany. V tomto směru jsou poněkud komické některé snahy o překlad názvu jako „Lynx Peak“ apod.
• Na vrchol Rysů vystoupila řada osobností. Roku 1899 např. polská fyzička Marie Skłodowska-Curie a její manžel Pierre Curie
• V srpnu 1913 stanul na vrcholu také ruský komunista a revolucionář Vladimír Iljič Lenin
• Sedlo Váha odděluje Mengusovskou dolinu od Ťažké doliny a Rysy od Ťažkého štítu. Dříve byly tyto útvary uváděny pod názvem Česká dolina a Český štít, nejmenovaly se však podle Čechů, původní název byl opravdu Ťažká (těžko přístupná) dolina, respektive štít. V místním nářečí se vyslovuje jako [čažká, čažký]. Nesprávný název vznikl chybným překladem z němčiny v roce 1830, změna na původní tvar proběhla až v roce 2006.
• Podobně jako Kriváň i Rysy jsou cílem hromadných výstupů, Medzinárodné stretnutie mládeže Rysy má za sebou již přes 50. ročníků a stále pokračuje. Masová akce byla chloubou vysokohorské turistiky socialistického Československa.